Ženy, cvičení a postcovidový syndrom. Jak to spolu souvisí?

Přestože většina lidí se uzdraví během tří až čtyř týdnů po nakažení koronavirem, určitý počet osob pociťuje přetrvávající příznaky ještě několik týdnů nebo měsíců po akutní fázi onemocnění. Mezi tyto příznaky, které se souhrnně označují jako postcovidový syndrom nebo též dlouhý covid, patří zadýchávání a kašel, únava, bolesti hlavy, bolest svalů nebo kloubů, ztráta čichu a chuti, nespavost, potíže se soustředěním či zvýšená zapomnětlivost.

Postcovidový syndrom u nehospitalizovaných osob

Dosud se postcovidový syndrom zkoumal především u osob, které prodělaly těžkou formu onemocnění, která vyžadovala hospitalizaci. Provedené studie ukazovaly, že u hospitalizovaných žen byla pravděpodobnost, že se u nich po propuštění projeví přetrvávající poruchy kardiovaskulárních a plicních funkcí, vyšší než u mužů. Účinky mírného až středně závažného koronaviru na plicní a kardiovaskulární funkce a v souvislosti s tím též na každodenní život ale nebyly až dosud příliš zkoumány. Výjimkou je nedávný výzkum publikovaný v časopise Experimental Physiology, který se zaměřil na to, jak mírný až středně těžký koronavirus ovlivňuje následnou fyzickou kondici u žen.

Test cvičební kapacity

Do studie bylo zařazeno 29 žen, které prodělaly mírné nebo středně těžké onemocnění koronavirem. Tyto ženy obdržely pozitivní diagnózu nejméně 4 týdny před zahájením studie, průměrně se jednalo o 3 měsíce. Kontrolní skupinu tvořilo 16 žen, které nikdy nebyly na infekci koronavirem pozitivně testovány. Z 29 účastnic testované skupiny 17 žen pociťovalo alespoň jeden příznak postcovidového syndromu.

Výzkumníci nejprve prováděli testy k posouzení různých aspektů plicních funkcí. Zjistili, že ženy, které byly pozitivně testovány na SARS-CoV-2, vykazovaly sníženou celkovou kapacitu plic ve srovnání s ženami v kontrolní skupině. Dále byly hodnoceny změny kardiovaskulárních funkcí během a po 6minutovém testu chůze. Tento test měří vzdálenost, kterou účastníci urazí za 6 minut běžným tempem, a vědci jej používají k posouzení cvičební kapacity. Tým následně upravil výsledky podle věku a indexu tělesné hmotnosti (BMI), aby tyto proměnné neovlivnily výsledky testu. Mezi vzdálenostmi, které obě skupiny během testu urazily, nebyl žádný významný rozdíl, rozdíl byl ale v některých měřených parametrech.

Parametry kardiovaskulárního zdraví

Důležitým ukazatelem kardiovaskulárního zdraví je reakce srdeční frekvence a zotavení srdeční frekvence. Reakce srdeční frekvence se vypočítává odečtením srdeční frekvence v klidu od srdeční frekvence po dokončení testu. Nižší reakce srdeční frekvence je ukazatelem snížené zátěžové kapacity. Ženy ve skupině SARS-CoV-2 vykazovaly nižší odezvu srdeční frekvence než ženy v kontrolní skupině. Navíc účastnice, které v době studie uváděly některé příznaky dlouhého covidu, měly během testu ještě nižší reakce než účastnice, které koronavirus prodělaly, ale příznaky netrpěly.

Zotavení srdeční frekvence měří pokles srdeční frekvence po ukončení cvičení, obvykle minutu od ukončení fyzické aktivity. V provedené studii byla srdeční frekvence žen měřena na konci každé minuty během 5minutového období „zotavení“ po 6minutovém testu chůze. U žen, které prodělaly koronavirus, docházelo k poklesu srdeční frekvence pozvolněji, což je signálem snížené výkonnosti. Navíc ženy ve skupině SARS-CoV-2, které v době studie vykazovaly specifické příznaky postcovidového syndromu, měly horší zotavení srdeční frekvence než účastnice bez těchto příznaků.

Zdroj: healthline.com, journals.sagepub.com, physio-pedia.com, physoc.onlinelibrary.wiley.com, ncbi.nlm.nih.gov, ahajournals.org