Všichni se zmiňují o nebetyčné lásce k dítěti, o návalech štěstí a o nezměrné radosti. To všechno k životu po porodu jistě patří. O poporodní depresi se ani zdaleka tolik nemluví, do dokonalého světa matky a dítěte se zkrátka nehodí. Bohužel. Ničí totiž život čím dál většího počtu žen.
Informační embargo
Celé těhotenství tráví ženy plánováním, těšením a představami o roli maminky. Absolvují těhotenské kurzy, připravují se na porod a žijí jen pro ten jediný moment, kdy na ně celou svou vahou dolehne tíha mateřské lásky, všechno bude zalité sluncem a problémy a obavy se jako mávnutím proutku rozplynou.
Realita bývá o poznání jiná. Někdy se první trhliny na jinak bezchybném plánu objeví už během porodu, který nemusí být vždy bez komplikací. V nemocnici má matka potřebné zázemí a podporu zdravotnického personálu, doma už je ale sama za sebe a zodpovědnost za dítě připadá jen na ni. Nehledě na to, že by žena potřebovala chvíli sama se sebou, aby se srovnala se všemi změnami a přijala je.
Před porodem se o depresích příliš nemluví. Nikdo si nechce připustit, že zrovna jeho sevřou stavy bezmoci a permanentního neklidu. Právě neinformovanost je ale kamenem úrazu. Kdyby byly ženy srovnané s tím, co se může stát, uměly by svůj problém pojmenovat, necítily by se zahanbené, vyčleněné a osamocené, dokázaly by si říct o pomoc.
Načasování
První příznaky poporodní deprese se mohou objevit už po dvou týdnech od narození dítěte, jiné propuknou po roce. S nadsázkou by se dalo říct, že žena není nikdy v “bezpečí”, musí pečovat o svoje mentální zdraví a připomínat si, že to, co prožívá, dělá s vědomím toho nejlepšího.
Víte, jaké jsou prvotní příznaky deprese? Naučte se je rozpoznat a začít hledat řešení včas.
Nenápadně
Na samém začátku začnou ženu soužit maličkosti, postupně se ale nabalují a vytvoří balíček potíží, se kterými už se funguje jen těžko. Většinou jde o nechutenství, emoční nestabilitu, špatnou náladu a úzkostné stavy, neschopnost vidět to dobré, podrážděnost na dotek a únavu. Jsou to mírné projevy, nemusí se ale vždy jednat o poporodní depresi. Souvisí to s novou životní situací a diskomfortem, který s sebou čas sžívání se s dítětem a novou rolí přináší. Je to přirozená reakce na nové podmínky.
Bude hůř
Výše zmiňované projevy nejsou pro ženu nebezpečné a zvládne je překonat sama nebo s podporou svých nejbližších. Pokud se ale situace zhoršuje a přidávají se další a závažnější komplikace, je třeba vyhledat lékaře.
Zprvu banální potíže se stávají chronickými a lepí na sebe problémy, které mohou být ohrožující pro matku i dítě. Jde především o plačtivost, pocity beznaděje, nedůvěru v sebe samotnou, poruchy soustředění, výpadky paměti, ztrátu zájmu o dítě nebo naopak nadměrný zájem o něj, extrémní únavu, panické ataky, nespavost.
Pryč z bludného kruhu
Neléčená poporodní deprese může zanechat na vztahu mezi matkou a dítětem nenávratné škody. Je pochopitelné, že žena potřebuje čas, aby po porodu našla citovou stabilitu, ale s každou anomálií, kterou poporodní deprese bezesporu je, se musí svěřit svým blízkým nebo odborníkům. Někdy stačí pocit podpory, jindy je třeba předepsat antidepresiva, která psychiku ženy vrátí do normálu.
Věděli jste, že depresi lze léčit i bez antidepresiv? Přečtěte si více o alternativních metodách léčby duševních chorob.
Samoléčba může situaci ještě více zhoršit. Překonat depresi bez pomoci se často míjí účinkem a žena se dostává do ještě větší propasti, ze které se bude dostávat mnoho měsíců. Nepomáhá ani úleva v podobě alkoholu nebo léků, které běžně zabírají. Obojí proniká do mateřského mléka a putuje přímo k dítěti. Prosba o pomoc není ostuda. Silná je ta žena, která si umí přiznat problém, aby mohla být pro svoje dítě tou nejlepší a hlavně inspirativní matkou.
Zdroj: nhs.uk
