Zelí je odnepaměti jedním z nejpopulárnějších druhů zeleniny, je velmi zdravé a stalo se součástí mnoha pokrmů. Vedle vitaminů skupiny B obsahuje především protikurdějový vitamin C, který se v zelí udržuje i po vaření, byť i ve zmenšeném množství.
Je tedy zelí v zimních měsících u nás nejlepším zdrojem vitaminu C. Z nerostných látek obsahuje zelí vápník, hořčík, draslík i dost železa. Bílé zelí je na vápník bohatší než červené.
Zelí tvoří pevné tvrdé hlávky. Pěstuje se ve dvou odrůdách – bílé a červené. Bílé zelí se uchovává na zimu nakrouhané a posypané solí a kmínem. Mléčným kvašením se cukry v zelenině obsažené promění v kyselinu mléčnou, která zelí konzervuje na delší dobu. Naložené zelí je aromatické kyselé navinulé chuti. Kupujeme-li kvašené zelí v obchodě, kupujeme je do čisté nádoby, protože lák je nejcennější součástí zelí. Hlávkové čerstvé zelí má mít tvrdou pevnou hlávku. Pereme a čistíme je v celku, ne až po nakrouhání. Zelí nespařujeme – čpavých látek jej zbavíme, vaříme-li nebo dusíme-li je z počátku nepřikryté.
