Krátké zdřímnutí je jedním z nejlepších způsobů, jak omladit tělo i mysl

Občas se stane, že se z nejrůznějších důvodů v noci nevyspíme zcela dobře. Lepší než sahat po prášcích na bolest hlavy či pít jednu kávu za druhou je dopřát si během dne „malého šlofíka“. Je ale důležité zdůraznit malého, neboť aby mělo zdřímnutí na náš organismus co nejvíce pozitivních účinků, mělo by trvat pouze 20 až 30 minut. Mimochodem krátké zdřímnutí můžete praktikovat i kdykoli jindy, vašemu tělu i mysli to jen prospěje.

Jak zdřímnutí funguje?

To, jak se po zdřímnutí cítíme, má hodně společného s naším přirozeným spánkovým rytmem. Jeden úplný spánkový cyklus trvá přibližně 90 minut. Pokud si zdřímneme kratší dobu, vyhneme se vstupu do plného spánkového cyklu, což může mít vliv na to, jak se budeme cítit po probuzení, včetně toho, zda následně zažijeme obávanou mrzutost a budeme se cítit paradoxně více unavení. Při dodržení správné délky vám zdřímnutí může poskytnout účinnou vzpruhu a může mít i další zdravotní přínosy.

Proč si dát šlofíka?

Podle odborníků je dvacetiminutové zdřímnutí spojeno se zlepšením bdělosti, nálady, paměti, soustředění i logického uvažování. Zajímavé je, že tento „energetický“ spánek je prospěšný bez ohledu na množství nebo kvalitu vašeho spánku během předchozí noci. Zdá se, že krátké zdřímnutí má blahodárné účinky také pro zdraví srdce. Nedávná případová studie sledovala dospělé osoby, které si 1-2krát týdně zdřímly, a zjistila, že po dobu 8 let měli tito jedinci nižší riziko srdečních onemocnění a mrtvice než ti, kteří si nezdřímli.

Muž dopřávající si krátké zdřímnutí na gauči.
zdroj: pexels.com

I když jste tedy dobře odpočatí, může být zdřímnutí prospěšné. Podle organizace Sleep Foundation jsou kratší zdřímnutí účinná, protože nám umožňují cítit se svěží bez spánkové setrvačnosti. Spánková setrvačnost je termín označující ospalost a letargii po probuzení se z delšího spánku, která u některých lidí může trvat až hodinu. Zdřímnutí může pomoci též snížit „spánkový dluh“.

Kdy je ideální denní doba pro zdřímnutí?

Ve skutečnosti žádný přesný ideální čas neexistuje. Ideální čas závisí na rozmanitých faktorech, jako je například individuální časový rozvrh člověka. Například pro lidi pracující klasicky od 9 do 17 hodin je podle výzkumů nejvhodnější doba pro zdřímnutí během „poobědové krize“, která obvykle nastává někdy mezi půl dvanáctou a čtrnáctou hodinou. Pro ty, kteří pracují přes den, není příliš vhodné dát si šlofíka později než po čtvrté hodině odpoledne. Příliš pozdní zdřímnutí totiž může narušit noční spánek i cirkadiánní rytmus člověka. Pro pracovníky na směny nebo pro ty, kteří pracují v noci, však může být ideální doba i později.

Jak si vytvořit ideální podmínky?

Mezi způsoby, jak si zajistit co nejlepší krátký spánek, patří nastavení budíku, který zajistí, že nebudete spát příliš dlouho, používání relaxačních technik, které vám pomohou rychleji usnout, a zajištění prostředí příjemného pro spánek. Ideální je tmavá, chladná a tichá místnost. Pokud nemůžete sami kontrolovat světlo, teplotu nebo hluk, použijte alespoň masku na spaní a na chvilku vypněte mobilní telefon.

Nemůžete si zdřímnutí dovolit? Pak si dejte pozor na váš oběd, jinak vám hrozí poobědová únava.

Zdroj: verywellmind.com, heart.bmj.com, pubmed.ncbi.nlm.nih.gov, sleepfoundation.org

Martina Šťastná

Líbil se vám tento článek? Dejte mu 5 hvězdiček. :)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Emailová adresa nebude zveřejněna a nebude uložena do žádné databáze. Vyžadované informace jsou označeny *.

X