Oměj žlutý roste porůznu v pahorkatinách a horách, nejraději ve světlých hájích, na křovinatých stráních, v habrových a bukových doubravách a v teplých bučinách. Hojnější je v lesích na vápnitých nežli křemičitých půdách. Na vápencovém podkladě tvoří pod listnatými porosty často souvislý podrost. Na půdách s menším obsahem vápna roste většinou roztroušeně, ale je hojný v smíšených listnatých lesích vnějšího oblouku Karpat. Charakterizuje velmi úrodné humosní půdy. Krásná a v našich lesích poměrně vzácná rostlina pryskyřníkovitá s rozšířením eurasijským, zasluhující ochrany. Je prudce jedovatý. Obsahuje alkaloid akonitin, používaný v lékařství. Podle pověstí používali staří Germáni oddenků oměje, vložených do kousků masa, k trávení vlků. Odtud název vlčí mor. Kvete v červenci a srpnu.
× Hledat
