Halucinace nesouvisejí jen s psychickými poruchami. Proč vznikají a co se při nich děje s mozkem?

Pojem halucinace si většinou spojujeme s různými duševními poruchami a nemocemi, především se schizofrenií. Jde o nepravé smyslové vjemy, které daná osoba považuje za reálně existující, ale ve skutečnosti vznikají pouze v centrálním nervovém systému tohoto jedince. Tyto poruchy vnímání okolní reality často souvisejí s určitými psychiatrickými či neurologickými onemocněními. Mohou ale vznikat i z celé řady jiných důvodů. Je tedy na místě se halucinací obávat, nebo ne?

Rozmanitá podoba halucinací

Lidé mají pět základních smyslů: hmat, čich, zrak, sluch a chuť. Když se řekne halucinace, většině z nás se, i pod vlivem filmů, vybaví především halucinace zrakové. Například člověk, který zažívá zrakové halucinace, může vidět osobu, která před ním stojí, ačkoli tam ve skutečnosti nikdo není. Nicméně halucinace mohou mít pět různých podob stejně jako smysly. Při sluchové halucinaci dotyčný člověk slyší zvuky či hlasy, které ve skutečnosti neexistují. Při čichové halucinaci může osoba vnímat silný zápach, který ale ve skutečnosti opět neexistuje.

Možné příčiny halucinací

Ačkoli jsou halucinace často spojovány především s duševními chorobami, výzkumy ukazují, že halucinace mohou postihnout lidi jakéhokoli věku, včetně těch, kteří žádnými psychickými problémy netrpí. Mohou být vyvolány řadou emočních nebo fyzických podnětů. Ukazuje se, že halucinace mohou být způsoby například intenzivními pocity smutku nebo smyslovou deprivací. V neposlední řadě je mohou vyvolat též některé fyzické zdravotní potíže, například epilepsie, vysoká horečka, migréna, nedostatek spánku, případně též rakovina mozku. Stranou v tomto případě ponechme halucinace pod vlivem alkoholu či drog.

Žena s halucinacemi.
zdroj: pexels.com

Souvislost mezi dopaminem a halucinacemi

Co se vlastně v mozku při halucinacích děje? V první řadě je třeba připustit, že otázka, co přesně halucinace způsobuje, je stále ještě určitou záhadou. Ačkoli se v průběhu let podařilo odhalit kousky mozaiky, celkový obraz je stále nejasný. Studie například zkoumaly vztah mezi halucinacemi a neurotransmiterem dopaminem, což je chemická látka v mozku, o níž je známo, že je u lidí s halucinacemi zvýšená. Bylo zjištěno, že po užití léku uvolňujícího dopamin docházelo u osob s halucinacemi k většímu zkreslení vnímání.

Mozek během halucinací vyplňuje prázdná místa

Zatímco dopamin může poskytnout určitý vhled do vztahu mezi mozkem a halucinacemi, jiný výzkum zvolil při zkoumání halucinací jiný přístup. V jeho rámci byla myším poskytnuta halucinogenní droga a následně byla pozorována jejich mozková aktivita, zatímco myši sledovaly různé obrázky na obrazovce. Výsledkem bylo zjištění, že halucinogen snižoval příchozí vizuální informace, což vedlo ke snížení mozkové aktivity v oblastech zodpovědných za vidění. Když k tomu dojde, mozek se začne přemáhat ve snaze dát neúplným informacím smysl a doplní „chybějící kousky“.

Někteří vědci též zastávají názor, že porozumění tomu, co se kolem nás děje, je rovnováhou mezi přijímáním informací a naší interpretací těchto informací. Pokud přikládáme menší váhu tomu, co vidíme či slyšíme, ale pak to přehnaně interpretujeme, může to též vést k halucinacím.

Halucinace jsou jedním z příznaků schizofrenie, jaké jsou nejnovější možnosti léčby této nemoci?

Zdroj: sciencedaily.com, ncbi.nlm.nih.gov, cell.com, discovermagazine.com, healthline.com

Martina Šťastná

Líbil se vám tento článek? Dejte mu 5 hvězdiček. :)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Emailová adresa nebude zveřejněna a nebude uložena do žádné databáze. Vyžadované informace jsou označeny *.

X