Vypadá to, že by psychiatrie mohla projít revoluční vlnou v léčbě zákeřné, ale žel celkem časté psychické nemoci schizofrenie. Touto tématikou se zabýval japonský lékař Takeo Yoshikawa. Jeho poznatek by mohl vést k průlomu, který by konečně přinesl šetrnou léčbu zaměřenou na konkrétní nedostatek.

Schizofrenie aneb jeden člověk za dva

Duševní porucha s sebou přináší obrovské komplikace v oblasti pracovní i sociální. Vyznačuje se zejména narušeným myšlením i emocemi, které jsou snížené. Tzv. hyperaktivní dopaminové receptory způsobují mozku mnohem větší zaměstnání, než je důležité.

Člověk se většinou potýká s halucinacemi, zmateností a bludy. Špatně rozpoznává realitu od jeho druhého světa. Účinnou, ale i neúčinnou léčbu představují antipsychotika, která však přináší další životní překážky. Velká únava, přibírání na váze, svalové napětí a v neposlední řadě úbytek šedé i bílé kůry mozkové.

Je jiné řešení mimo tyto “žrouty” mozkové hmoty?

Antipsychotika primárně blokují dopaminové receptory, zároveň se však postarají o útlum histaminu, noradrenalinu, serotoninu nebo acetylcholinu. Kromě psychického útlumu také působí na otupění motoriky. Blokáda receptorů dopaminu v bazálních gangliích může vést k rozvoji parkinsonovy nemoci

Studie provedená v institutu Riken v Japonsku zabývající se vývojem mozku v čele s doktorem Takeo Yoshikawa ukázala na nový směr. Schizofrenie by údajně mohla souviset s chybným metabolismem lipidů v mozku.

Antipsychotika způsobují celkový útlum, ale způsobují i riziko parkinsona.
Zdroj: Unsplash.com

Řešením by mohlo být zjištění úbytku bílé kůry mozkové

U lidí nemocných schizofrenií se přišlo na jeden společný deficit, který souvisí s bílou kůrou mozkovou. Úbytek bílé kůry mozkové, tedy přesněji řečeno myelinu, by právě vysvětloval i nedostatek sfingolipidů. Tyto lipidy jsou nezbytnou součástí myelinu.

Metodou spektometrie byl zachycen úbytek sfingolipidu sfingosin1-fosfátu (S1P), a to zejména v mozkovém trámci, který je středobodem setkání mozkových hemisfér. Výsledkem by pak mohla být nepravidelné vedení informací pomocí neuronů. 

Cílem bude vyvinutí léku účinkujícího proti rozpadu sfingolipidů

Vědci si dali za cíl vyvinout účinnou léčbu v podobě blokátoru, který bude působit proti rozpadu sfigolipidu S1P. Aktuálně si myslí, že by mohl účinkovat fingolimod, který je určen k léčbě roztroušené sklerózy. Vše však vyžaduje čas a zjištění, zda bude tato cesta opravdu bezpečná.

Sdílejte svým přátelům:

Zuzka Pitříková

Zuzka Pitříková

Zhruba 7000 hodin praxe, únava a vyčerpání. Z toho všeho mi zbyl jen obdiv ke všem zdravotníkům. Ale jelikož má každá mince stany dvě, tato životní událost mi přinesla i něco dobrého. Zkušenosti, několik tisíc hodin učení a poznatků k nezaplacení. Ráda to vše teď spojím s tím, co miluji… Kreativitou, psaním, přemýšlením a hledáním odpovědí na otázky.