Antimikrobiální rezistence: Když antibiotika nezabírají aneb hrozba, kterou je nutné brát vážně

Většina z nás někdy v životě užívala antibiotika. Co když se ale příště, až si zase jednu malou pilulku na hubení bacilů vezmete, nic nestane? Nejen, že se vám neuleví, ale váš život by mohl být dokonce ohrožen. Antimikrobiální rezistence je totiž podle Světové zdravotnické organizace jednou z největších hrozeb pro celosvětové veřejné zdraví.

Bakterie a antibiotika

Bakterie jsou nedílnou součástí našeho ekosystému. Zatímco některé jsou pro naše tělo potřebné, jiné jsou „protivné“, další při každém setkání způsobí nemoc a problémy. V boji s patogenními bakteriemi se již celá desetiletí spoléháme na antibiotika. Problém je, že rezistence některých bakterií vůči těmto antimikrobiálním látkám výrazně roste, stále více bakteriálních kmenů si vytváří vůči antibiotikům nemalou odolnost. Přestávají na ně působit léky, které kdysi potlačovaly jejich růst a aktivitu. To znamená, že mnohé bakterie se stávají nebezpečnějšími, protože máme méně prostředků, jak s nimi bojovat.

Podle Centra pro kontrolu a prevenci nemocí se ve Spojených státech každoročně setká s infekcí způsobenou bakteriemi odolnými vůči antibiotikům více než 2,8 milionu lidí. Tyto „superbakterie“ navíc způsobují až 35 000 úmrtí ročně.

Proč naše antibiotika přestala fungovat?

Bakterie jsou náchylné k mutacím DNA. Je to součást jejich přirozené evoluce a umožňuje jim to neustále přizpůsobovat svou genetickou výbavu. Když se bakterie přirozeně stane odolnou vůči léku, přežije. Navíc jsou bakterie vysoce mobilní tvorové, což jim dává spoustu příležitostí přijít do kontaktu s jinými mikroby a předat jim své zmutované geny. Nyní je to závod s časem.

Antimikrobiální rezistence ztěžuje léčbu některých infekcí, ohrožuje bezpečnost chirurgických zákroků, chemoterapií i dalších léčebných postupů. Jedna studie předpovídá, že do roku 2025 by antimikrobiální rezistence mohla způsobit až 10 milionů úmrtí ročně.

Bakterie se mohou stát rezistentní  proti lékům.
zdroj: pixabay.com

Problém nadměrného užívání antibiotik

Nemalý podíl na tom, že antimikrobiální rezistence roste, má nevhodné používání antimikrobiálních látek a léků. Již řadu let jsou totiž antibiotika používána nadměrně. I když by měla být vždy užívána až po konzultaci s lékařem, v mnoha vyspělých zemích si je lidé „předepisují“ sami. Mylně se totiž domnívají, že užívání antibiotik působí jako jakýsi všelék, a používají tyto léky k léčbě nemocí, jako je například chřipka.

Proti chřipce a dalším virovým onemocněním jsou ale antibiotika bezmocná. Pokud tedy někdo užívá antibiotika na nesprávnou nemoc nebo jich užívá příliš mnoho a příliš často, zabíjí tím užitečné bakterie ve svém těle, a ohrožuje tak křehkou rovnováhu, na níž závisí jeho zdraví. Navíc se ukazuje, že i lékaři někdy chybně předepisují antibiotika nebo předepisují nesprávný typ antibiotik. Podle jedné studie není 30-60 % antibiotik, která se předepisují lidem na jednotkách intenzivní péče, nezbytných.

Antibiotika a zvířata

Antibiotika ale neužívají jen lidé. V některých případech je sice podávání těchto léků zvířatům samozřejmě oprávněné, nedávné výzkumy ale poukázaly na problém, pokud jde o přidávání antibiotik do krmiva hospodářských zvířat. Zemědělci přidávají antibiotika do krmení často automaticky, aby zvýšili rychlost růstu zvířat a zabránili případným infekcím.

Kromě léků má antibiotické účinky i řada roslin. Které například?

Zdroj: clevelandclinic.org, who.int, cdc.gov, ncbi.nlm.nih.gov, ccforum.biomedcentral.com

Martina Šťastná

Líbil se vám tento článek? Dejte mu 5 hvězdiček. :)
Komentáře
  1. …mě už asi antibiotika nezabírají a tak vyzkouším tedy ten Oreganový olej ….třeba to zabere…ale od doby Kovidu jsem úplně na dně…stálá infekce průdušek a malátnost, bolesti kloubů a noční pocení+děsná únava….doporučíte mi něco-děkuji evelina.mo@seznam.cz

Napsat komentář

Emailová adresa nebude zveřejněna a nebude uložena do žádné databáze. Vyžadované informace jsou označeny *.

X