Stres se pro osoby žijící v 21. století stává běžnou součástí životů. Zažíváme ho v práci, v osobním životě, obchodech i v čekárnách u lékaře. Zažíváme však více stresu proto, že je kolem nás více stresorů, či proto, že jsme vůči stresu méně odolní? A kdo z nás trpí stresem více či častěji?

Stres

Stres je stavem živého organismu, který zažívá ve chvílích, kdy je vystaven mimořádným podmínkám tzv. stresorům. Organismus reaguje obrannou reakcí, která má zabránit poškození či smrti organismus. Stres je odezvou na silnou zátěž, a to fyzickou či psychickou. Stres je v našem organismu vyvolán přirozeně a projevuje se fyzicky i duševně. Může se však jednat i o pozitivní zátěž, tzv. eustres, která v pozitivní míře stimuluje jedince k vyšším výkonům, ale zpravidla se jedná o distres, tedy nadměrnou zátěž, která může vyvolat i onemocnění.

Muži, ženy a stres

Ženy trpí stresem a úzkostí dvakrát častěji než muži. Myslíte si, že je toto tvrzení pravdivé? Podle zprávy Organizace spojených národů z roku 2018 vykonávají ženy po celém světě téměř třikrát více domácích prací než muži. Tato domácí práce je neplacená a považována za naprostou samozřejmost. Ženy však veškeré domácí povinnosti vykonávají i přesto, že jejich povinnosti mimo domov vzrostly.

Stálá práce

Na základě toho se ženy dostávají do neustálého kolotoče úkolů, a to ve svém zaměstnání i doma. Mnohdy nejsou schopny vykonávat veškeré úkony tak, jak by si přály a zbytečně se stresují. I přes společenský vývoj připadá na ženu mnohdy více starostí a úkonů spojených s domácností než na muže. To vede k vzrůstajícímu stresu a pocitům úzkosti, které se u žen vyskytují. Pravidelný stres se však dotýká zdraví fyzického i psychického.

Chronický stres

Dlouhodobá psychická zátěž představuje obrovský nápor na zdraví. Zpravidla zažíváme akutní stres, tedy chvíle, které nás nadmíru vystresují, ale tyto problémy či situace se rychle vyřeší. Větší problém nastává, pokud trpíte tzv. chronickým stresem, jehož nejčastější příčinou bývá vysoké pracovní nasazení, mnoho úkolů v pracovním i osobním životě, problémy v osobním životě či v rodině. Důvodem však může být i trvá nespokojenost s vlastním životem, která vás vnitřně stresuje. Se stresem přichází pocity úzkosti, ale také horší spánek, sklony k přejídání, chutě na sladké, výkyvy nálad apod. Chronický stres však může vést až k řadě fyzických obtíží, viz vysoký krevní tlak, srdeční choroby, autoimunitní poruchy, vznik závislosti, deprese, migrény, nadváha apod.

Řešení

Prvním krokem je najít a určit příčinu stresu, tedy stresory, které je potřeba vyřešit či se jich zbavit. Nutné je se stresem pracovat a vědět, jaké příčiny za stresem stojí. Ať už se jedná o problémy v práci, rodinné nesrovnalosti, finanční krizi či nevyrovnanost s vlastním životem, měli byste s touto situací začít co nejdříve pracovat. Prevencí stresu je samozřejmě zdravá strava, dostatek spánku, pravidelný pohyb, dostatečná opora od blízkých a schopnost říct, ale také to, jak jsme vůči stresu odolní.