Výzkum provedený Univerzitou v Oxfordu potvrdil, že vegetariáni maji nižší riziko vzniku srdečního onemocnění. Na tento výzkum dále navazovalo téma zabývající se rizikem mrtvice. Bylo zjištěno, že pravděpodobnost výskytu mrtvice je u vegetariánu vyšší, než je tomu u masožravců.
Pojďme se podívat na data
Do studie bylo zahrnuto 48 188 dospělých lidí žijících ve Velké Británii. Tato skupina se dále rozdělovala do 3 podskupin, tj. čítala 24 428 masožroutů, 7506 pescetariánů (nejedí pouze maso savců) a 16 254 vegetariánů a veganů.
Žádný z účastníků nesměl trpět srdeční chorobou ani ischemickým onemocněním. Průzkum započal již v roce 1993 a trval 18,1 roku. Veškeré výsledky pak byly přerozděleny do kategorií podle věku, pohlaví, úrovně vzdělání, socioekonomického statusu. Dále se jedinci dělili podle toho, zda kouří, užívají alkohol, vitamínové doplňky nebo hormonální léky, a podle množství pohybu.
Srdeční onemocnění vs mrtvice
Po této 18 leté studii se nashromáždily konečné výsledky. Z účastníků onemocnělo 2820 srdeční chorobou a 1072 prodělalo mrtvici, z nichž převažovaly hemoragické typy oproti ischemickým (519:300 případům).
V porovnání s masožravci pescetariáni mohou těšit o 13 % nižšímu riziku onemocnění srdeční chorobou a vegetariáni a vegani až o 22 % nižšímu riziku. Vše vycházelo z výpočtů BMI, cholesterolu v krvi, výskytu cukrovky 2. typu a vysokého krevního tlaku, přičemž každý z těchto faktorů může zvyšovat riziko srdečního onemocnění.
Druhým protipólem bylo zjištění rizika výskytu mrtvice. Přesto, že se u pescetariánů riziko výskytu mrtvice nezvýšilo, u vegetariánů a veganů se oproti masožroutům zvýšilo až o 20 %. Z toho je až o 43 % vyšší riziko hemoragické cévní mozkové příhody.
Proč zrovna hemoragická cévní mozková příhoda?
Autoři výzkumu si lámou hlavu, proč se zrovna u vegetariánů a veganů zvýšilo riziko krvácivou mrtvicí. Primárně vzniká jako ischemická a jako rizikový faktor ale připisovat vysoký krevní tlak, který právě u vegetariánů a veganů tak často nevzniká. Je ale docela možné, že se toto četné riziko spojuje s deficitem vitaminu B12, kterým většina vegetariánů a veganů trpí. Tento vitamín se v největším množství vyskytuje právě v živočišné stravě, v rostlinné se pak nejvyšší zdroj připisuje kupříkladu mořské řase spirulině.
Zde je možná i vysvětlení, proč se u pescetariánů riziko nezvýšilo. Ryby jsou totiž bohaté i na tento vitamín, a jelikož obsahují zdravé tuky, snižují i riziko srdečních onemocnění.
Nezapomnělo se ani na detaily
Autoři výzkumu se potrápili i detaily v podobě potenciálního vlivu stravovacích návyků na jednotlivé nemoci. Zkoumali příjem ovoce a zeleniny, vlákniny a celkový energetický příjem.
Vegetariáni, vegani a pescetariáni měli všeobecně nižší BMI (Body Mass Index), který může odhalit podvýživu nebo naopak obezitu. Zároveň měli nižší tlak i hodnoty škodlivého LDL cholesterolu.
Zároveň musíme poukázat, že tato skupina byla mladší oproti věkovému přůměru masožroutů.
Co nám to tedy dá na závěr? Můžeme si vzít příklad ze všech skupin. Nejlépe na tom skončili pescetariáni, ale pokud si nevystačíte pouze s rybím masem, určitě kromě masa savců zapojte i hojnou rostlinnou stravu.
Pro zdraví srdce je určitě vhodné nezapomínat na zdravé tuky a omezit ty nezdravé. Zajisté každý z nás už ví, že mezi zdravé tuky patří omega-3 nenasycené kyseliny, které kromě tučných ryb naleznete třeba v avokádu.
Mimo jiné nezapomínejme ani na dostatek vlákniny, která prospěje našemu trávení. Nejen strava, ale i celkový životní styl, může zdraví jen přidat na hodnotě. Dostatek pohybu, ale i spánku, omezení stresu, kouření a pití alkoholu jsou dobrá pravidla pro zdravý život.