Těhotné ženy jsou často zaneprázdněné nakupováním výbavičky, zařizováním pokojíčku a dalšími přípravami na příchod miminka, a tak někdy poněkud přehlížejí nejrůznější komplikace, které s sebou především třetí trimestr často přináší. Nemáme teď na mysli bolesti zad či otékající končetiny, ale problém, který je neviditelný, o to větší škody ale může způsobit. Řeč je o preeklampsii.
Co je preeklampsie?
O preeklampsii hovoříme tehdy, když se u těhotné ženy během těhotenství nově objeví vysoký krevní tlak a alespoň jeden další související příznak, například bílkovina v moči. K dalším příznakům může patřit nízká hladina krevních destiček nebo ukazatele potíží s ledvinami či játry. Preeklampsie se obvykle vyskytuje po 20. týdnu těhotenství. V některých případech se ale objeví i dříve nebo až po porodu.
Příčiny preeklampsie
Lékařům se bohužel dosud nepodařilo zjistit přesnou příčinu, ale nejčastěji se hovoří o genetických faktorech, problémech s cévami a autoimunitních poruchách. Kromě toho existují určité rizikové faktory, které pravděpodobnost vzniku preeklampsie zvyšují. Patří mezi ně:
- vícečetné těhotenství
- věk nad 40 let
- první těhotenství
- preeklampsie v předchozím těhotenství či výskyt preeklampsie v rodině
- obezita
- anamnéza zdravotních potíží, jako je vysoký krevní tlak, cukrovka, onemocnění ledvin, lupus nebo jiné autoimunitní poruchy
- otěhotnění pomocí IVF
Preeklampsii nelze nijak předejít. Podle některých studií rizikovým skupinám do určité míry pomáhá užívání nízké dávky aspirinu v prvním trimestru. Základem je ale vždy především včasná a důsledná prenatální péče, která pomůže diagnostikovat preeklampsii co nejdříve.
Nejčastější projevy a příznaky
Mnoho žen nepociťuje žádné příznaky, pokud se objeví, mezi ty nejčastější patří:
- přetrvávající bolest hlavy
- bolesti v horní části břicha
- neobvyklé otoky rukou a obličeje
- nevolnost nebo zvracení
- dušnost
- změny vidění, jako je rozmazané vidění nebo vidění skvrn
Při vyšetření má žena krevní tlak vyšší než 140/90 mmHg, vyšetření moči a krve může prokázat bílkovinu v moči, atypické jaterní enzymy či nízkou hladinu krevních destiček. Ultrazvuk může identifikovat též případné růstové retardace plodu a zhoršený průtok krve v pupeční šňůře.
Možné komplikace
Preeklampsii je velmi důležité nepodceňovat. Pokud se neléčí, může ohrozit život nastávající maminky i jejího dítěte. Preeklampsie souvisí s činností placenty, kdy se cévami k plodu nedostává dostatek kyslíku a živin. To způsobí obrannou reakci plodu, jejímž následkem je právě zvýšený krevní tlak nastávající matky. Látky, které plod vylučuje, aby si zajistil prokrvení, zároveň nepříznivě působí na stěny cév ženy a při neléčení způsobují nebezpečné změny v některých orgánech, jako jsou játra, ledviny či plíce. K dalším komplikacím může patřit též abrupce placenty.
Léčba preeklampsie
Může to znít zvláštně, ale doporučenou léčbou preeklampsie je porod. Ve většině případů porod zabrání progresi stavu. Pokud je žena alespoň ve 37. týdnu těhotenství, mohou lékaři přistoupit k předčasnému porodu. Pokud porod ještě není možný, přistupuje se k farmakologické léčbě, podávají se především léky na vysoký tlak a proti křečím. Ve vážnějších případech může být žena také hospitalizována.
Výzkumy prokazují, že po porodu příznaky preeklampsie obvykle odezní do 48 hodin, funkce jater a ledvin se vrátí k normálu během několika měsíců. K poporodní preeklampsii obvykle dochází mezi 48 hodinami a 6 týdny po porodu, z tohoto důvodu jsou i v šestinedělí důležité kontroly.
Další komplikací může být těhotenská cukrovka. Proč není radno ji podcenit?
Zdroj: preeclampsia.org, ncbi.nlm.nih.gov, mayoclinic.org, medicalnewstoday.com
