Rostlina, která se vyskytuje i u nás na horských loukách a pastvinách. Chutí svému názvu hořec žlutý dělá jen čest, fakt je hodně hořká. Jinak se jí říká také encián, gencián, postřelenec, trlič nebo žlučník. A pozor, dožívá se stáří až 70 let.
A podruhé, ještě výraznější pozor: hořec je zákonem chráněný. Proto pro něj musíte zamířit do lékárny, kde obdržíte nadrcený kořen, čaj, pilulky hořce atd.
Hořec je nejen léčivý, ale využívá se i při výrobě žaludečních likérů a byl také součástí léčivých vín.
Sbírá se kořen
Je to tak, z hořce se sbírá kořen a sběr není nijak složitý a tím pádem hrozí, že by se rostlina mohla vyhubit. To je důvod, proč je hořec chráněný.
Největší kořen má pochopitelně nejstarší hořec, kolem 60 let bývá kořen silný jako mužská paže a dosahuje délky až jednoho metru.
Kořen obsahuje
Kořen v sobě skrývá spoustu pro člověka vhodných látek. Jsou v něm obsaženy hořčiny, hořké glykosidy (gentiopikrin a amarogentin) a třísloviny, dále i terpeny, alkaloidy, slizy, pektiny, inulin, minerály.
Pomoc hořce
Hořec podporuje látkovou výměnu, tvorbu slin a žaludečních šťáv. Využívá se při chřipce a nachlazení. Povzbuzuje funkci jater, žlučníku a slinivky, pomáhá při zánětu žaludku a střev, při nadýmání, při pálení žáhy, zlepšuje chuť k jídlu, posiluje imunitu organismu.
Z kořene připravíme…
Čaj: nasekaný kořen zalijeme 250 ml studené vody, přikryjeme nádobu a necháme 8 hodin, ideálně přes noc, louhovat. Poté ho scedíme, ohřejeme a pijeme 15 – 30 minut před jídlem.
Odvar: 1 lžíci nadrceného kořene vložíme do půl litru vody a 30 minut vaříme. Následně scedíme, můžeme ochutit medem.
Žvýkání hořce: kdo to zvládne, může kousky kořene žvýkat, ze začátku vám nebude chutnat, ale zvyknete si.
Tinktura: 2 díly kořene hořce, 1 díl sušené pomerančové kůry a ½ dílu mletého kardamomu promícháme a poté vmícháme do jednoho litru Brandy.
Hořec by neměli užívat…
Zapomenout na využití hořce by měly těhotné a kojící ženy. Rovněž i osoby s vysokým krevním tlakem, u kterých by mohlo následně dojít ke zvracení a bolestem hlavy.
