Díky nadměrnému užívání výrobků z plastů se začíná projevovat, co toto nadužívání způsobuje. Tzv. mikroplasty se dostávají do vody, půdy a vzduchu a postupně i do našich těl. Slyšeli jste již o této problematice?

Mikroplasty

Jako mikroplasty se označují různorodé úlomky plastů o velikosti od 100 nanometrů až po 5 milimetrů, které se mohou vyskytovat ve vodě, v půdě, ale také ve vzduchu jako součást znečištění. Může se jednat o směs vláken, kuliček či zlomků nepravidelného tvaru. Některé z nich mohou být již takto vyrobeny- primární mikroplasty, které se přidávají třeba do kosmetiky či nátěrových barev, ale většina mikroplastů vzniká postupným nalámáním větších kusů plastů. Problém mikroplastů je spojen především s oceány, v nichž se hromadí a ohrožují životní prostředí. Mikročástice se dostávají také do ryb, mořských plodů, ale i lidských těl.

Mikroplasty v ČR

Co se týká situace u nás, koncentrace mikroplastů v povrchové vodě je necelé 4 částice na litr, přičemž například Temže obsahuje přes 80 mikroplastů na litr. Zajímavé je, že znečišťovatelem je například zubní pasta, do které jsou plastové částice přidávány jako abrazivum či pro zlepšení viskozity. Například jedna dávka zubní pasty (ani ne 2 g) obsahují 4000 plastových částic. Státy po celé zemi začínají s vydáváním opatření, které vznik a užívání mikroplastů regulují, například Velká Británie od roku 2018 zakázala prodej kosmetických přípravků obsahujících mikroplasty. Podobný zákaz přidávání mikroplastů byl navržen i pro EU tento rok.

Studie

Vědci z University of Victoria Hakai Institute a Fisheries and Oceans Canada zjistili, že lidé v průměru zkonzumují každý rok více než 50 000 mikroplastů. Nová studie zveřejněná v časopise Environmental Science Technology přináší trochu děsivé důkazy. Například lidé, kteří pijí balenou vodu, vypijí až 90 000 mikroplastů ročně v porovnání s průměrem 4000 mikroplastů pro ty, kteří pijí vodu z vodovodu. Plasty jsou na naší planetě již nyní všudypřítomné a nutné je jejich užívání postupně omezovat. Právě takovéto studie se snaží o vyvolání dostatečného impulsu k tomu, aby byly co nejdříve provedeny nutné změny.

Plasty s BPA

Často se zmiňuje především problém s používáním plastů s obsahem BPA, či bisfenol-A, organické sloučeniny, která se využívá při výrobě plastů, především plastových lahví, příborů atd. Když je totiž BPA vystaven alkalickému prostředí či zahřívání (ať už během balících procesů, při přepravě ve vyhřátých vozech či během mikrovlnného vaření) molekulární vazby se rozpadají a vytváří se tzv. xenoestrogeny, které narušují hormonální rovnováhu organismu. Xenoestrogeny jsou chemické látky, které svými biologickými účinky napodobují ženské hormony estrogeny. Mají rozmanitou chemickou strukturu, která však dokáže aktivovat či blokovat estrogenový receptor. Spojovány jsou s rizikem vzniku rakoviny, neplodností, imunitní nerovnováhou a další řadou zdravotních problémů.

Estrogenní aktivita

Plasty obsahující BPA však nejsou jediným problémem. Mnohé společnosti totiž nahradily užívání BPA dalšími škodlivými sloučeninami, které tvoří stejné riziko tzv. estrogenní aktivity. Ta má negativní vliv na hormonální a imunitní systém, a to zvláště u dětí, kteří jsou ve vývinu. Mohou způsobovat hormonální nerovnováhu, změny funkcí reprodukčních orgánů, přibývání na váze a jsou spojovány se zvýšeným výskytem rakoviny prsu, vaječníků či prostaty. Plasty a jejich mikročástice jsou tedy velkým rizikem pro lidské zdraví.

Zdroj obrázku: https://www.flickr.com/photos/oregonstateuniversity/21282786668