Kůže chrání tělo před škodlivými vlivy prostředí – bakteriemi, zimou a teplem, reguluje tělesnou teplotu, vylučuje škodlivé látky a vodu, je sídlem smyslových ústrojí, která umožňují vnímat dotyk, chlad, teplo a bolest.
Kůže se skládá ze tří vrstev. Vrchní vrstva zvaná pokožka je z rohovitých buněk, které se odlučují v šupinkách. Pod nimi je vrstva buněk s kožním barvivem. Ve střední vrstvě jsou cévy, nervy, smyslová ústrojí hmatu a potní žlázy. V podkožní tkáni jsou tukové buňky. Tloušt’ka kůže je různá. Na chodidle je vysoká 4 až 15 mm, na víčku něco přes milimetr.
Z kůže rostou vlasy, chlupy a nehty. Člověk má na hlavě asi sto tisíc vlasů; plavovlasí mívají vlasů více. Vlasy na hlavě rostou rychlostí 1/5 mm a na bradě 1/2 mm za den. Vedle vlasů vyúsťují na povrch kůže mazově žlázy. Ve škáře (střední vrstvě kůže) jsou nervová tělíska, která tvoří smyslová ústrojí hmatu. Pro každý druh vjemu – tlak, teplo, chlad, bolest – jsou jiná nervová tělíska. Vzruchy vzniklé v buňkách těchto tělísek probíhají nervovými dráhami do mozku.
Poranění
Mechanické působení řezných a bodných nástrojů, cizích těles, nárazů, chladu, tepla, chemických látek, se projevuje především na kůži. Tak vznikají různé druhy poranění. Kůže má též schopnost nahrazovat poškozené buňky hojením ran.
Tělíska pro vnímání bolesti jsou nejen v kůži, ale i v okostici, pobřišnici a pohrudnici. Odstraní-li se příčina bolesti, zmizí také bolest, a právě na to je třeba myslet při poskytování první pomoci raněnému. Velká bolest otřese celým tělem, a trvá-li delší dobu, vede k selhání činnosti tělesných ústrojí a ohrožuje život raněného. Boj proti bolesti je proto jedním ze základních požadavků první pomoci.
Zdroj: J. Junas, PAPP
