Vytrvalá, 6-25 cm vysoká bylina s válcovitým, plazivým oddenkem, z něhož vyrůstají květní lodyhy a nadzemní, kořenující, kopíst’ovitými listy porostlé výhonky. Lodyhy jednoduché, hedvábítě vlnatě chlupaté, olistěné a chocholíkem složeným ze 2, 3 až 12 úborů ukončené. Listy na svrchní straně většinou zelené, lysé nebo chlupaté, vespod hedvábitě vlnaté, nejspodnější kopist’ovité, hořejší kopinaté, čárkovité a špičaté.

Jednotlivé květní úbory měří 6 až 10 mm v průměru a jsou na zevnějšku obaleny střechovitým zákrovem z okrouhlých nebo elipčitých listenů, jejichž dolní polovina je vlnatá a hořejší suchomázdřitá. Vnitřní listeny čárkovitě podlouhlé, a to na úborech s květy oboupohlavnými většinou bílé, řidčeji slabě růžové až červené, tupé a kratší než květy. Zákrovní listeny úborů samičích tmavě červené, růžové, zřídkakdy bílé, špičaté (alespoň vnitřní) a často delší než květy. Koruna oboupohlavných kvítků bývá většinou žlutě či červeně zbarvena. Chmýr slabě narůžovělý až červený. Samičí kvítky mají korunu bílou, růžovou až tmavě purpurovou a chmýr bílý. Ze spodního semeníku se vyvinuje plod, asi 1 mm dlouhá, hladká nebo drsná nažka. Kvete v květnu a červnu, v horách většinou až v červenci.

Dosti rozšířená a krásná rostlina, která roste v sušších lesích,na pastvinách, v křovinách, na výslunných stráních i na horských lukách a je rozšířena z nížiny až do alpinského pásma. V Alpách byla nalezena ještě ve výši 2 849 m. Je domovem nejen u nás, ale v celé střední ‘a severní Evropě (kde sahá až k Severnímu mysu) a dále v Sibiři a v Severní Americe. Tvoří mnoho výběžků, a proto pokrývá půdu souvislým kobercem a vytlačuje ostatní rostliny. Kvě šlélkšítsgvkrásné a milé rostliny se dříve používalo také v domácím lékařství.

Zdroj: A.Pilát, O.Ušák

Sdílejte svým přátelům:

Pavla Novotná

Pavla Novotná

Miluji přírodu a vše co s ní souvisí. Hrozně ráda cestuji a zajímám se o různé bio produkty, zdraví prospěšné látky, vitamíny apod. Snad vám moje články pomohou najít odpovědi na otázky co vás trápí.