Když slyšíme slovo nádor, většině z nás se automaticky vybaví též slovo rakovina. Ve skutečnosti ale velké množství nádorů rakovinných není. V čem spočívají hlavní rozdíly mezi nezhoubnými a zhoubnými nádory, jak je lékaři odlišují a jak se liší jejich léčba?
Co je nádor?
Slovem nádor se označuje shluk abnormálních buněk, v závislosti na typech buněk se pak mluví o nádoru:
- benigním neboli nezhoubném
- premaligním neboli předrakovinném
- maligním neboli zhoubném
Benigní nádory
Nezhoubné nádory nejsou rakovinné, nenapadají okolní tkáň ani nemetastázují. Přesto mohou způsobit problémy, zejména pokud rostou v blízkosti životně důležitých orgánů, tlačí na nerv nebo omezují průtok krve. Mezi nejčastější typy patří:
- adenomy neboli polypy – vyvíjejí v žlázovitých buňkách epitelové tkáně, což je tenká vrstva tkáně pokrývající žlázy, orgány a další struktury
- fibroidy neboli myomy – nejčastěji se vyskytují v děloze
- hemangiomy – jsou tvořeny nadbytečnými krevními cévami, často se vyskytují na kůži a játrech
- lipomy – pomalu rostoucí nádory, které se tvoří v tukové tkáni pod kůží, zejména na krku, ramenou, v podpaží nebo na trupu
Premaligní nádory
Nezhoubné nádory se nemusí nutně změnit ve zhoubné, některé z nich ale mají potenciál stát se rakovinnými, pokud se abnormální buňky nadále nekontrolovaně mění a dělí. Vzhledem k tomu, že je obtížné určit, které nádory budou progredovat, je třeba je pečlivě sledovat, nebo případně i odstranit. Například polypy tlustého střeva jsou často předrakovinné, a přestože může trvat deset i více let, než se vyvinou v rakovinu, obvykle se preventivně odstraňují.
Maligní nádory
Naše tělo neustále produkuje nové buňky. Někdy při tom dojde k poškození DNA, takže se nové buňky vyvíjejí abnormálně. Místo aby odumřely, množí se dál rychleji, než imunitní systém zvládne, a vytvářejí nádor. Některé rakovinné buňky se mohou přesunout do krevního oběhu nebo lymfatických uzlin, odkud se mohou rozšířit do dalších tkání v těle, tomu se říká metastázy. Mezi typy zhoubných nádorů patří:
- karcinomy – nejčastější typ zhoubných nádorů, vyvíjejí se v epiteliálních buňkách. Mezi tyto nádory patří rakovina prsu, tlustého střeva, prostaty, močového měchýře či žaludku.
- sarkomy – nádory podpůrných tkaní, vyskytují se v kostech, svalech, vazech či cévách
- germinální nádory – nejčastěji vznikají ve vaječnících či varlatech
- blastomy – embryonální nádory vycházející z buněk nervové tkáně, například mozku
Hlavní rozdíly mezi benigními a maligními nádory
I když samozřejmě mohou existovat výjimky, hlavní rozdíly mezi oběma typy nádorů jsou podle odborníků jasné a konzistentní.
Benigní nádory:
- buňky nemají tendenci se šířit
- většinou rostou pomalu
- nenapadají okolní tkáně, nemetastázují do jiných částí těla
- mají tendenci mít jasné hranice
- pod mikroskopem vypadají tvar, chromozomy a DNA buněk normálně
- většinou nevylučují hormony ani jiné látky
- nemusí vyžadovat léčbu, pokud neohrožují zdraví
- není pravděpodobné, že by se po odstranění znovu objevily nebo vyžadovaly další léčbu, například ozařování nebo chemoterapii
Maligní nádory:
- buňky se mohou šířit
- obvykle rostou poměrně rychle
- často napadají bazální membránu
- mohou se šířit krevním řečištěm nebo lymfatickým systémem do okolní tkáně
- mohou se po odstranění znovu objevit, někdy i v jiných oblastech než v původním ložisku
- buňky mají abnormální chromozomy a DNA charakterizované velkými a tmavými jádry, mohou mít abnormální tvar
- mohou vylučovat látky, které způsobují únavu a hubnutí
- často vyžadují agresivní léčbu, včetně chirurgického zákroku, ozařování, chemoterapie a imunoterapeutických léků
Příznaků rostoucího nádoru může být celá řada. Jedním z nich jsou údajně i rychle rostoucí vlasy.
Zdroj: cancercenter.com, healthdigest.com, cancer.ca, ncbi.nlm.nih.gov, choicecancercare.com