Toto koření má velmi bohatou historii, neboť se používalo v dávné minulosti. Zmínky o něm se dochovaly již z období římského a řeckého. Ve středověku jej lékaři používali jako protijed.Jeho domovinou je, s největší pravděpodobností, oblast Středozemního moře a Malá Asie. Později se rozšířil do Španělska, Itálie, Francie, Turecka, Indie a na další území.
Anýz je jednoletá bylina, jejíž lodyha dorůstá výšky 35-50 cm a v horní části je větvená. Kvete drobnými květy bílé až
narůžovělé barvy, které jsou pětičetné a vyrůstají v okolíku. Plody jsou hruškovité dvounažky, které mají silně aromatickou, kořeněnou a nasládlou chuť.
Obsah látek
Mezi nejdůležitější látky patří anýzová silice, jejíž hlavní složka je anethol. Dále obsahuje tuk, bílkoviny, sacharidy, slizy, pektin a kyselinu chlorgenovou.
Léčivé účinky
Semena se využívají pro aromatizaci pečiva nebo při výrobě likérů. Hospodyňky je používají pro nakládání některých druhů zeleniny.
Droga nabízí silný protikřečový účinek a pomáhá podporovat sekreci žláz. Lze ji využít při žaludečních obtížích, plynatosti a nechutenství. Silice má účinek baktericidní.
POZOR – větší dávky anetholu působí omamně až toxicky.
