Obvaz je základní prostředek první pomoci. Obvazem znehybňujeme část těla v žádoucím postavení nebo jím upevňujeme jiný prostředek první pomoci – mul, masťový obvaz, tlakový předmět, dlahu apod.
Podle účelu rozdělujeme obvazy na krycí, které slouží k přidržení krycího prostředku na ráně, tlakové, kterými zastavujeme krvácení, a zpevňující (fixační), které znehybňují raněnou část těla.
Podle druhu materiálu dělíme obvazy na:
1. obinadlové – mulová obinadla jsou nejběžnějším obvazovým prostředkem,
2. prakové – ze stran nastřiženy pruh látky nebo mulu; používá se k obvázání nosu a brady,
3. šátkové – třírohé šátky, jimiž lze obvázat větší plochu těla, se používají i k zavěšení horní končetiny,
4. náplast’ové – Iepivé obvazy, pevně lpí na kůži, hodí se ke krytí menších ran,
5. dlahové – používají se k znehybnění při poranění kostí a kloubů,
6. tvrdé – škrobové a sádrové obvazy, které se však nepoužívají při první pomoci.
Zásady použití
Nejpoužívanější jsou krycí obinadlové obvazy. Na vrstvu mulu je přikládáme otáčením – rozvinováním obvazu. Obvaz se skládá z hlavy – svinuté části obvazu a těla. Tělo je ta část obvazu, která se navíjí. Hlava obvazu se drží v pravé ruce, levou rukou přidržujeme tělo obvazu k orgánu, který obvazujeme. Obvaz musí držet pevně, nesmí být volný, nemá sjíždět, nesmí však ani tlačit, působit bolest a omezovat krevní oběh – část končetiny od obvazu směrem do periférie nesmí modrat. Raněný má při obvazování sedět nebo ležet, obvazovaná část těla má být obnažená a dobře přístupná, obvaz se má odvíjet vždy zleva doprava.
Způsoby obvazování
Obvazování obinadlem se provádí v otáčkách, které se mají navzájem vždy zpolovice překrývat. Otáčky se kladou spirálovitě – hadovitě, v osmičkách – křížově na lokti a na koleně, a klasově – ty jsou nejpevnější. Obvaz ukončíme tím, že konec obvazu podélně roztrhneme na polovinu a oba vzniklé konce ještě jednou ovineme kolem obvazovaně části těla a potom svážeme na uzel, jinak lze obvaz ukončit náplastí nebo spínacím špendlíkem.
Někdy musíme použít provizorní obvaz čistý kapesník, kravatu, šátek, ručník, popřípadě i útržek prádla. Nejvýhodnějším obvazem je kapesní obvaz, který se hodí k rychlému použití jako obvaz krycí a tlakový.
Obinadlové obvazy hlavy a krku
Obvazy hlavy musí dobře přiléhat, nesmějí se posunovat ani tlačit na zvlášť citlivých místech, na uších, na čele. Nemají tísnit krk ani podbradek, a pokud to charakter úrazu nevyžaduje, nemají zakrývat uši a oči. Nejpevnější obvazy hlavy jsou takové, při kterých se pomocné otáčky vedou pod bradou. Základní otáčkou každého obvazu hlavy je dvojí až trojí ovinutí obinadla kolem čela. Z těchto základních otáček se vychází i při ovazování ucha nebo oka. Obvaz obvykle ukončujeme rovněž otáčkami kolem čela.
Nejjednodušší obvazy hlavy jsou:
1. Čepcový obvaz – asi 70 cm dlouhý pruh obinadla visí přes temeno hlavy napříč před ušima. Konce drží raněný nebo pomocník ošetřujícího. Přes tento pruh se vinou otáčky kolem hlavy, až je celá pokryta. Při každé kruhové otáčce se podebere pod otáčkou visící konec pruhu.
2. Osmičkový – křížový obvaz záhlaví a temene – otáčky křížíme na záhlaví.
3. Obvaz ucha – kruhové otáčky zakrývají postupně nemocné ucho a vinou se střídavě nad zdravým uchem nebo pod ním.
4. Obvaz oka – kruhové otáčky kolem čela, které přecházejí pod uchem na straně nemocného oka přímo přes oko.
Obvazy krku musí být lehké a ne příliš tlusté, aby nestlačovaly hrtan a nezpůsobily dušení raněného. Nejlepší jsou takové obvazy, které kombinují osmičkový obvaz záhlaví s kruhovými otáčkami kolem krku.
Obinadlové obvazy hrudníku a břicha
Na obvazy hrudníku používáme širší obinadla. Nesprávně přiložený obvaz sklouzne brzy po obvázání. Proto se nehodí na hrudník obvazy se spirálovými otáčkami.
Nejvýhodnější jsou osmičkové obvazy hrudníku, které začínáme otáčkami v dolní části hrudníku. Postupně ovíjíme obinadlo až do podpaží, potom přecházíme jednou zpevňovací otáčkou na levé rameno a přes záda do pravého podpaží. Znovu otáčíme přes prsa do levého podpaží a přes záda na pravé rameno. Končíme kruhovými otáčkami v horní části hrudníku.
Obvaz prsu začínáme jako předešlý, další otáčky klademe k upevnění prsu směrem na rameno druhé strany. K obvazům břicha se hodí širší obinadla. Obvazy břicha nekloužou tak snadno, a proto se hodí k obvázání břicha i obyčejné spirálové obvazy. První otáčky provádíme v horní části břicha, dalšími kruhovými otáčkami, které se asi z polovice překrývají, přecházíme na dolní část břicha. Závěrečnými otáčkami přecházíme na pravé stehno, kde obvaz zakončíme. Při zakončení obvazu na pravém stehně lze udělat několik otáček klasovým způsobem.
Obinadlové obvazy horní a dolní končetiny
Při obvazování končetin platí důležitá zásada obvaz je třeba vždy začít na dolní části končetiny a pokračovat v ovíjení směrem nahoru. Tak se zamezí hromadění žilní krve ve volných a neovázaných periferních částech končetiny.
Na ramenním a kyčelním kloubu lze provádět klasový obvaz. První otáčky začínáme na paži nebo na stehně, pokračujeme klasovým způsobem směrem ke kloubu. V oblasti kloubu přecházíme otáčkami z ramenního kloubu na hrudník a z kyčelního kloubu na břicho, kde obvaz několika otáčkami ukončíme. Na paži, předloktí, stehně či na lýtku se užívá spirálový nebo pevnější klasový obvaz.
Zdroj: J. Junas, PAPP
