Ať už jde o těstoviny, maso, zeleninu nebo sladkosti, to, co považujeme za naše oblíbená jídla, může prozradit překvapivé informace o naší osobnosti. Věděli jste, že poznáváme složitost chutí mnohem dříve, než opustíme dělohu? Výzkumy totiž ukázaly, že pokud bylo nenarozené dítě často vystavováno určitým chutím, může to mít v budoucnu vliv na to, pro jaké jídlo bude mít slabost.
Ovoce = příjemnost, maso = otevřenost
Ať už jsme svým způsobem „předurčeni“ k tomu, abychom měli rádi určité potraviny, nebo je to jen náhoda, vypovídají naše potravinové preference něco o tom, jací jsme lidé? Na tuto otázku se pokusila odpovědět studie z roku 2021, která byla publikována v časopise International Journal of Preventive Medicine.
Při hodnocení více než 200 mladých lidí byly identifikovány různé osobnostní rysy ve spojení s určitými potravinovými preferencemi i specifickými neoblíbenými potravinami. Například náklonnost k limonádám a ovocným šťávám byla spojena s rysy příjemnosti, preference masa a sušenek korelovala s otevřeností a u nechuti k mléčným výrobkům byla zjištěna souvislost s neuroticismem.
Ostrá jídla = hazard, chléb = opatrnost, citrusy = úzkost
A jak je to s výraznějšími chutěmi, které se vyskytují například v souvislosti s kořeněnými nebo slanými potravinami? Odborná analýza z roku 2022 naznačila, že pokud patříte k lidem, kteří mají často chuť na kořeněné, kyselé nebo i hořké potraviny, je pravděpodobné, že jste „vyhledávači pocitů“. Tato analýza milovníků ostrých jídel potvrzuje výsledky předchozí studie, která odhalila, že ti, kteří mají rádi ostrá jídla, jsou ochotnější zapojit se do rizikového chování.
Další zjištění ukázala, že lidé, kteří rádi vyhledají nové zážitky, mají slabost pro slaná jídla. A co ti, kteří jsou opatrnější a zdrženlivější? Bylo zjištěno, že mají slabost pro chléb a těstoviny. V neposlední řadě výzkumy naznačují, že jedinci se sklony k úzkostem častěji sahají po citrusových plodech.
Hamburger či steak = nedostatek bílkovin, sýr = nedostatek vitamínu D
Kromě toho, že skryté chutě mohou vypovídat mnohé o naší osobnosti, mohou být i známkou některých zdravotních potíží a problémů. Chuť na konkrétní jídlo je totiž někdy signálem těla, že vám něco chybí, ať už je to vyvážená strava, nebo konkrétní živina. Například chuť na maso v různých podobách může být způsobem, jak vám tělo naznačuje, že mu chybí bílkoviny a železo. Intenzivní chutě na sýr mohou být jedním z důsledků nedostatku vitamínu D.
Zmrzlina = potíže s trávením, kyselé okurky = dehydratace
Touha po zmrzlině může být způsob, jakým vám vaše tělo sděluje, že máte nějaké problémy v trávicím systému, například trpíte refluxem či pálením žáhy. Smetanové výrobky mají též tendenci uklidňovat podráždění v žaludku. Kyselé okurky nejsou jen kyselé, ale také plné sodíku. Chuť na okurky může tak signalizovat touhu po soli. Výzkumy naznačují, že tato touha může být příznakem zdravotního stavu, jako je nedostatečnost nadledvinek nebo Bartterův syndrom. Může to být také příznak dehydratace nebo premenstruačního syndromu.
Proč toužíme po sladkostech či hranolkách?
Existuje několik důvodů, proč můžete mít chuť na sladkosti. Vaše hladina cukru v krvi může být nízká a touha je způsob, jakým vám tělo říká, že máte sníst něco sladkého, abyste ji opět zvýšili na obvyklou úroveň. Kromě toho se předpokládá, že tato chuť je částečně také biologicky podmíněná. Naši předci často tíhli ke zralému ovoci jako ke zdroji energie. Tato preference se časem zakořenila v našich chuťových pohárcích, a to natolik, že se děti rodí s preferencí sladkých chutí.
Možná se vám také stává, že máte chuť na sladké, když se cítíte sklesle. Konzumace sladkostí totiž spouští uvolňování endorfinů a serotoninu, které jsou spojovány s naší náladou a pocity štěstí.
Intenzivní chuť na tučná a slaná jídla je často důsledkem pití alkoholu. Studie potvrzují, že i mírná konzumace alkoholu zvýrazňuje chuť soli, tuku a cukru, takže všechny tři chutě jsou pro vaše chuťové pohárky ještě lahodnější.
Závislost na pálivých jídlech
Toužíte po chilli, kari či dalších pikantních pochutinách? Není to nic neobvyklého, na potravinách obsahujících kapsaicinoidy si totiž náš mozek snadno vytvoří jakousi závislost. Proč? Když mozek zaznamená na jazyku něco pikantního, vyvolá to pocity bolesti. Náš mozek těmto pocitům čelí tím, že do těla uvolňuje záplavu endorfinů a dopaminu, které zlepšují náladu. Tím se vytvoří vlna potěšení a jako u všeho, co tělu přináší potěšení, je pravděpodobné, že po tom nakonec toužíme víc a víc. To je základ závislosti, i když jde o něco tak jednoduchého, jako jsou papričky jalapeño.
Rozmanité potraviny lze využít také jako afrodiziaka. Opravdu ústřice nebo chilli papričky fungují?
Zdroj: sciencedirect.com, ncbi.nlm.nih.gov, medicalnewstoday.com, everydayhealth.com, menshealth.com, diabetesselfmanagement.com, purewow.com, cosmopolitan.com, eatingwell.com, msn.com
