Lněná, slunečnicová, dýňová, chia, sezamová či konopná. Rozmanitá semínka jsou dnes často prezentována jako důležitá součást zdravého jídelníčku, neboť jejich konzumace má na náš organismus blahodárné účinky. Někteří z nás tak mohou snadno nabýt dojmu, že konzumace veškerých semínek je prospěšná. Proč tedy například nesníst celý ohryzek po jablku i se semínky uvnitř?
Není semínko jako semínko
Jablka jsou oblíbeným a zdravým ovocem. V angličtině existuje dokonce pořekadlo „an apple a day keeps the doctor away“ neboli „jedno jablko denně udrží lékaře od těla“. Výzkumy potvrzují například jejich antioxidační vlastnosti, které pomáhají chránit před oxidačním poškozením způsobujícím rakovinu. Jablka v závislosti na odrůdě mohou mít různou barvu i chuť. V centru všech pak narazíte na drobná hnědá až černá semínka. Tato semínka ale obsahují amygdalin, látku, která při kontaktu s lidskými trávicími enzymy uvolňuje kyanovodík. Kromě konzumace semínek jako takových je můžete poměrně jednoduše vypít také v podobě džusu. Jablečná šťáva a džusy totiž často obsahují celá rozdrcená jablka včetně jádřince a semen.
Semínka a kyanid
Kyanovodík je chemická látka známá jako jeden z nejsmrtelnějších jedů. Mnoho sloučenin, které obsahují kyanid, se vyskytuje v přírodě v semenech. Jedním z nich je amygdalin. Jablečná semena a mnoho dalších ovocných semen nebo pecek má vnější vrstvu odolnou vůči trávicím šťávám. Pokud však semínka rozžvýkáte, může se amygdalin v těle uvolnit a vytvořit kyanovodík. Většinou ale nesníme takové množství semínek, abychom se ocitli v akutním nebezpečí. Mírné příznaky otravy mohou zahrnovat bolesti hlavy, závratě či zmatenost. Přesné množství potřebné k tomu, aby se někomu udělalo špatně, závisí na tělesné hmotnosti, větší riziko hrozí malým dětem, i odrůdě jablka.
Mohou nás jablečná semínka zabít?
Podle Centra pro kontrolu a prevenci nemocí je smrtelná perorální dávka kyanovodíku pro člověka přibližně 1-2 mg/kg. Většina jablečných jádřinců obsahuje přibližně pět jader. Abyste obdrželi smrtelnou dávku, museli byste tak rozžvýkat a sníst asi 100 jablečných semen nebo 20 jádřinců. Nicméně podle odborníků i vystavení malému množství kyanovodíku může být nebezpečné. Kyanid může především u slabších, starších či nemocných osob poškodit srdce a mozek, a dokonce vést ke kómatu a smrti. Kromě jablečných či hruškových semínek bychom se měli vyvarovat též konzumaci semínek, která najdeme uvnitř pecek meruněk či broskví, nebezpečné mohu být též pecky třešní a višní.
Velmi často se mluví také o jablečném octu. Znáte jeho účinky?
Zdroj: medicalnewstoday.com, eprints.whiterose.ac.uk, ncbi.nlm.nih.gov, mayoclinic.org, cdc.gov, pubmed.ncbi.nlm.nih.gov
„Přesné množství potřebné k tomu, aby se někomu udělalo špatně, závisí na tělesné hmotnosti, větší riziko hrozí malým dětem, i odrůdě jablka.“ Chudák odrůda jablka, hrozí ji vyšší riziko, že jí bude špatně… 🙂
Dobrý den, děkujeme za váš komentář.
Máte pravdu, že ve výsledku tato věta vyznívá trochu humorně.
Nicméně naším původním záměrem bylo vložit do věty – „Přesné množství potřebné k tomu, aby se někomu udělalo špatně, závisí na tělesné hmotnosti i odrůdě jablka.“ – upřesnění z hlediska, že pokud jde o hmotnost – „větší riziko hrozí malým dětem“ – a tuto informaci jsme tak z obou stran oddělili čárkami. Budeme se snažit, aby k podobným dvojsmyslnostem nedocházelo.
A co pecičky z melounu?? Ty se mohou konzumovat nebo ne?