Tento příběh zasáhl jednatřicetiletou hrdinku, která se ze dne na den dostala na úplné dno. Tisha byla spokojenou dentální hygienistkou, která měla dvě skvělé děti. Jaký byl její příběh v boji s encefalitidou?
Mysleli si, že jsem se psychicky zhroutila
Vše začalo 7. srpna, kdy se Tisha postřehla první příznak pocení rukou a velkou nevolnost. “V ten den jsem z práce odešla dříve a navštívila lékaře. On mne ale poslal k psychologovi v domnění, že mám psychický problém.” vzpomíná Tisha. To byl jen počátek, kdy Tisha podstoupila mnohá vyšetření v ne jedné nemocnici, přičemž jí byla nasazena medikace na úzkost. Ta samozřejmě nezabírala. Jednoho dne jí bylo tak špatně, že nasedla do auta, aby se podpravila do nemocnice Alliance v Ohiu, která byla vzdálená asi 35 minut od jejího domu. Vrátila se však domů s nepořízenou, neboť nemocnici nedokázala nalézt. Po příjezdu domů zavolala své sestře, která ihned rozpoznala, že s Tishou něco není v pořádku. Proto se za ní přijela a odvezla ji do nemocnice sama. Tam Tisha dostala první záchvat. Její sestra kontaktovala matku s prosbou, aby ihned přijela.Přemístili mne do nemocnice v Cantonu
Tishina pouť pokračovala překladem do nemocnice Canton v Ohiu. Ve zmatení se pokoušela utíkat z lůžka a nechtěla jíst. Lékaři od matky zjišťovali anamnézu a ptali se, zda někdy trpěla psychickými problémy. “Matka věděla, že se nestalo nic s mou myslí, ale něco nade mnou převzalo kontrolu.” říká Tisha.Pak už si nic nepamatuji
Jednoho dne Tisha upadla do úplného kómatu a byla závislá na přístrojích. Matka ani lékaři už jí nedokázali pomoci. Tisha podstoupila velkou spoustu vyšetření, ale ta pouze vylučovala to, co jí není. 17. září 2018 Tishu převezli do další nemocnice, kde konečně zjistili, co způsobuje všechny její příznaky. Diagnostikovali jí vzácné autoimunitní onemocnění, která může způsobit právě zánět mozku. Vše bylo způsobeno anti-NMDAR encefalitidou. V lékařském centru v Clevelendu se Tishe snažili pomoci tak, že jí odstranili jeden z jejich vaječníků v domnění, že by to mohlo její imunitní reakci zmírnit. “V té době jsem byla napojená na tracheostomii.” vypráví Tisha. 29. října ji přestěhovali do pečovatelského domu v Boadmanu, který byl blíže ke všem rodinným příslušníkům. Matka Tishi byla ještě více zoufalá, že se nic nezlepšuje.Matka za mne bojovala
“Na přání mé matky o přestěhování do jiné nemocnice jí bylo zaměstnanci pečovatelského domu řečeno, že jsem prodělala mozkovou smrt.” říká Tisha. “Doporučili jí, aby mne odpojila od přístrojů.” Vše se ale změnilo v Lékařském centru Univerzity Wexner v Ohiu, kde v život Tishy vkládali i lékaři. Začali ji léčit imunosupresivy, steroidy, opakované záchvaty řešili vagální nervovou stimulací a elektrokonvulzivní léčbou. Musela podstoupit i odstranění druhého vaječníku.Lékaři netušili, co bude, až se probudím
Tisha měla 20 záchvatů denně. Vše trvalo půl roku. Ani lékaři netušili, jaké následky to na Tishině životě zanechá. Po sedmi měsících od prvního příznaku se Tisha probrala. Musela se vše učit znovu. Poctivě rehabilitovala a po čtyřech měsících se dočkala i odchodu domů. Její matka s manželem se k ní přistěhovali a pomáhali jí se vším včetně jejich dvou dětí. Ilustrační foto: Unsplash.comZdroj: Kertisha „Tisha“ Brabson pro MedicalNewsToday.com.
