První pomoc je soubor jednoduchých a účelných zákroků pro záchranu zdraví a života člověka postiženého úrazem nebo náhlým onemocněním. Zkracuje dobu odborného léčení, podmiňuje rychlost hojení poranění a často je rozhodujícím činitelem pro záchranu života. Musí být poskytnuta rychle a důkladně hned na místě nehody ještě před příchodem lékaře nebo před odvozem do nemocnice.
Každý člověk je povinen umět poskytnout první pomoc v rozsahu daných možností a svých schopností. Podle toho první pomoc dělíme na laickou, zdravotnickou a odbornou. Úrazem postižený člověk je obyčejně odkázán na pomoc nezdravotníka – laika, proto je třeba, aby každý znal její podstatu, zásady, pravidla a postup. je to užitečné i proto, že někdy si člověk musí pomoci sám; jde o tzv. Svépomoc.
Podstata první pomoci spočívá v odstranění dalšího působení zraňujících činitelů, v poskytnutí základního ošetření a v zabezpečení co nejrychlejšího odvozu a odborného ošetření. Její úlohou je zabránit nebezpečným důsledkům poranění, vykrvácení, infekci a šoku.
Při první pomoci je zapotřebí:
1. vyprostit raněného z místa neštěstí,
2. ošetřit poškozené části těla a zastavit krvácení,
3. znehybnit zlomeniny a předejít vzniku úrazového šoku,
4. dopravit raněného k lékaři.
Při poskytování první pomoci zachováváme tyto zásady:
1. správnost a účelnost,
2. rychlost,
3. rozvaha, rozhodnost, klid.
Zdroj: J. Junas, PAPP
