Pro správné určení charakteru a následků poranění a pro účinné poskytnutí první pomoci je potřeba znát složení těla a činnost jeho ústrojů.

Složení těla

Buňka

Lidské tělo se skládá z mnoha orgánů. Základní stavební jednotkou všech orgánů je buňka. Tělo je tedy soubor buněk. Jejich počet se odhaduje na několik miliard. Buňka je malá komůrka, většinou kulatého nebo podlouhlého tvaru. Největší lidská buňka je ženské vajíčko, nejmenší mužské semeno. Buňka představuje malou továrničku. Skupiny buněk stejného tvaru a funkce tvoří tkáně.

Tkáně

Rozeznáváme tkáně nervové, svalové, pojivové a krycí. Tkáně se spojují do útvarů, které konají určitou práci. To jsou ústroje, orgány. Proto tělo jako souhrn orgánů se nazývá organismem. Ústroje, jejichž činnost je na sobě navzájem závislá, vytvářejí soustavy zvané též systémy.

Soustavy

V těle člověka jsou tyto soustavy:

  • kosterní soustava
  • svalová soustava
  • trávicí soustava
  • dýchací soustava
  • močopohlavní soustava
  • cévní soustava
  • nervová soustava
  • smyslová soustava
  • soustava žláz s vnitřním vylučováním
  • kožní soustava

Pohyb člověka zabezpečuje kosterní a svalová soustava. Výživu obstarává trávicí soustava, dýchání dýchací soustava, k odvádění přebytečných tekutin je přizpůsobena močová soustava a kůže, k rozmnožování soustava pohlavní. Cévním systémem se krví rozvádějí živné látky, kyslík a hormony. Spojení mezi tkáněmi a orgány, jakož i spojení těla s vnějším prostředím zprostředkuje nervová soustava. Výkony a pochody v organismu reguluje kromě nervové soustavy také systém žláz s vnitřním vylučováním. Kůže chrání tělo a vylučuje ve formě potu odpadové látky.

Každá soustava má svou vymezenou úlohu, činnost soustav však je navzájem na sobě závislá. To vytváří funkční jednotu těla, která jako celek je závislá na prostředí. Jakýkoliv škodlivý zásah do některé soustavy těla má ozvěnu i v ostatních soustavách a poškozuje celý organismus. Takovým škodlivým zásahem je také úraz. Z tohoto hlediska právě při poskytování první pomoci je třeba přihlížet ke vzájemné závislosti soustav a při ošetřování úrazu je třeba myslet na reakci — ozvěnu, která vzniká po úrazu jednoho ústroje i v ostatních ústrojích těla, a tak v celém lidském organismu.

Zdroj: J. Junas, PAPP