Současná mezinárodní situace nás nutí k připravenosti ve zdravotnické obraně. Abychom znali všechny zásady první pomoci, je třeba obeznámit se i se způsoby poskytování první pomoci při použití nejmodernějších zbraní, které pro svůj děsivý účinek dostaly název zbraně hromadného ničení, jde o atomové, chemické a biologické zbraně.

Atomové zbraně

Působení atomových zbraní je mimořádně ničivé. Výbuch atomové a vodíkové bomby, která je mnohonásobně ničivější, projeví se jako oslepující záblesk, ohnivá koule, která se za ohlušujícího rachotu mění v oblak houbovitého tvaru. V místě výbuchu (které se nazývá epicentrum) a v jeho okolí je prakticky všechno zničeno. Ve větší vzdálenosti působí výbuch atomové bomby na tělo člověka tlakovým, světelným, tepelným a radioaktivním účinkem.

Tlaková vlna sráží člověka na zem, trhá plíce, trávicí ústrojí a jiné orgány. Nepřímým účinkem zasahuje letícími úlomky, troskami zbouraných budov, vyvrácenými stromy. Světelný a tepelný účinek způsobuje popálení. Přímý pohled na výbuch i ze vzdálenosti 2-3 km vede k oslepnutí.

Radioaktivní působení výbuchu může zasáhnout tělo přímým ozářením radioaktivními paprsky nebo nepřímým zářením z radioaktivního odpadu a ze zamořených předmětů a prostředí v okolí výbuchu. Zasažení radioaktivními látkami vyvolává „nemoc 2 ozáření“, která se projevuje podle stupně zasažení ihned nebo po kratším či delším intervalu celkovou slabostí, bolestmi hlavy, závratí, zvracením, krvavými průjmy, krvácením do kůže a sliznic, chudokrevností, vypadáváním vlasů, poruchou pohlavních buněk a kostní dřeně.

Ochrana před účinkem atomových zbraní

Účinky atomových zbraní na lidské tělo bývají většinou kombinované – popálený člověk je zároveň zasažen radioaktivním zářením a současně mívá různá zranění. Je třeba vědět, co má dělat člověk, který je v poměrně bezpečné vzdálenosti od místa výbuchu – epicentra a výbuch zpozoroval, aniž byl jeho účinky okamžitě postižen. Šíření zhoubných účinků atomových zbraní z místa výbuchu je sice velmi rychlé, ale přece jen v určitém časovém odstupu.

Opatření bezprostředně po výbuchu

Došlo-li k atomovému výbuchu a člověk není bezprostředně v jeho dosahu, a tudíž není okamžitě zasažen, musí ihned ulehnout obličejem k zemi, a to ve směru odvráceném od místa výbuchu a s rukama nataženýma před sebe. Jako úkrytu je nejlépe využít jámy, příkopu nebo jakéhokoliv malého kopečku v nejbližším okolí.

Zákroky k omezení následků výbuchu

Všichni, jimž zranění nebrání, musí poskytnout ihned první pomoc všem postiženým. Tuto pomoc organizují složky civilní obrany. Člověk, který poskytuje první pomoc v místě zamořeném radioaktivními látkami, musí být oblečen v ochranný oděv. V zamořeném prostoru se nesmí usedat, jíst ani kouřit. Raněného se zachránce dotýká jen v rozsahu poskytované první pomoci.

Opatření v místě zásahu

V centru postižení ohnisku zásahu se provádějí tato opatření první pomoci:

1. Hašení hořících oděvů raněných,

2. uvolnění dýchacích cest, popřípadě umělé dýchání

3. stavění velkých krvácení a přiložení obvazů,

4. ošetření popálenin a jejich obvázání s výjimkou obličeje,

5. překrytí nosu a úst silnější vrstvou mulu na ochranu před dalším vdechováním zamořeného vzduchu,

6. znehybnění zlomených údů a rychlý odsun z místa zamoření.

Při poskytování první pomoci v ohnisku zásahu musí se každý zachránce řídit pokyny zdravotnické služby civilní obrany. Při poskytování první pomoci se nejvíce uplatňuje „osobní zdravotnický balíček“, který patří do výstroje civilní obrany.

Chemické zbraně

Mezi zbraně hromadného ničení počítáme i otravné chemické látky. jejich účinek závisí na druhu látky a její koncentraci. Většinou jde o prchavé kapaliny a vzácněji o plyny.

Druhy a působení

Nejnebezpečnější jsou otravné látky ze skupiny organofosfátů. Jejich účinek se projeví prudkým slábnutím zraku, ztíženým dýcháním, tlakem na hrudníku, závratěmi, bolestmi hlavy a slabostí. Později se dostaví křeče. Dusivé otravné látky (chlór, fosgen) způsobují slzení, kašel, zmodrání obličeje až zadušení. Obecné a novodobé otravné látky (oxid uhelnatý, kyanovodík, tabun, sarin) působí velmi rychle. Postižený pocítí nevolnost, dušnost, upadá do bezvědomí, dochází ke křečím a poměrně brzy k smrti. Dráždivé otravné látky – slzotvorné vyvolávají podráždění očních spojivek a horních dýchacích cest. Oči pálí a slzí, dostaví se úporný kašel až k zmodrání obličeje a bolesti hlavy.

První pomoc

Při zasažení kteroukoli z dosud jmenovaných látek je první pomoc v podstatě stejná. Zasaženému nasadíme ochrannou masku nebo aspoň ovážeme nos a ústa navlhčeným ručníkem. Potom jej vyneseme na čerstvý vzduch z dosahu účinku otravné látky, vypláchneme mu oči nos a ústa vodou nebo 2% roztokem chloraminu. Nejlépe použít „osobní zdravotnický balíček“ a jednat podle připojeného návodu.

Zpuchýřující otravné látky

Jde o yperit a lewisit, které vyvolávají vznik puchýřů na zasažených místech kůže a sliznic. Požití potravin nebo vody zamořené některou z těchto látek působí krvavé průjmy. Vdechnutí vede k zánětu plic.

První pomoc záleží v odstranění kapének otravné látky nikoli setřením, nýbrž velmi opatrným odsátím mulem nebo vatou. Postižená místa pak potřeme benzínem, mýdlem nebo chloraminem. Oči vyplachujeme roztokem jedlé sody nebo chloraminu. Při požití potravin potřísněných zpuchýřující látkou podáváme k vypití roztok jedlé sody. Postiženého dopravíme na čerstvý vzduch. Použité prostředky první pomoci se musí spálit nebo zakopat.