Stáří neznamená nemoc aneb mýty o stárnutí, kterým byste měli přestat věřit

Co se nám vybaví, když pomyslíme na stárnutí? Bohužel většině z nás nic moc pozitivního. Negativní představy a stereotypy o stárnutí jsou totiž v naší kultuře tak rozšířené, že je pro nás těžké být v tomto směru optimističtí. Bohužel se ukazuje, že množství zkreslených informací a mýtů, které jsou se stárnutím spojovány, má následně na vlastní stárnutí konkrétních osob velmi negativní následky. Zjednodušeně řečeno se dá říci, že tyto mýty působí jako určitá sebenaplňující se proroctví.

Stárnutí znamená zhoršení mozkových funkcí

Jedním z nejrozšířenějších stereotypů je, že s přibývajícím věkem ztrácíme paměť. To ale není tak docela pravda. Podle Národního institutu pro stárnutí jsou ve skutečnosti i starší lidé schopni vykonávat složité paměťové úkoly a učit se nové věci. Některé oblasti mozku mají sice s věkem tendenci se zmenšovat, ale tomu lze čelit mnoha způsoby, především pravidelnou aktivací různých oblastí mozků pomocí rozmanitých činností a úkolů.

S fyzickým chátráním se nedá nic dělat

S přibývajícím věkem přirozeně dochází k většímu opotřebení svalů, kloubů a tkání. To však nutně neznamená, že s tím nemůžete nic dělat. Jak vysvětluje Světová zdravotnická organizace, velká část fyzického úpadku, s nímž se lidé setkávají s přibývajícím věkem, je z velké části důsledkem toho, že lidé očekávají úpadek. Místo toho, aby starší lidé vnímali svou „slabost“ a méně energie jako nedílný vedlejší „produkt“ stárnutí, bylo by lepší, aby se začali naopak více hýbat.

Pravidelná aktivita může pozitivně ovlivnit fyzické zdraví i duševní a emocionální pohodu. Cvičení je užitečné v boji proti úbytku svalové hmoty. To je velmi důležité, neboť k velkému zhoršení fyzické kondice dochází v důsledku nepoužívání svalů, tedy nedostatku pohybu.

Starší lidé se nemohou učit nové věci

Pokud neočekáváme, že jsme schopni naučit se něco nového, nemusíme se o to ani pokoušet. Ve skutečnosti je však učení se novým dovednostem nejen možné, ale pro starší osoby i prospěšné pro udržení jejich kognitivních funkcí.

Studie v časopise Psychological Science zjistila, že paměťové funkce u starších dospělých zlepšuje zapojení do nových a náročných činností. Mozek je v určitém ohledu jako sval, pravidelným používáním se zvětšuje a sílí. I starší lidé se mohou učit novým dovednostem, vytvářet si nové vzpomínky a zlepšovat slovní zásobu či jazykové schopnosti.

Starší lidé nepotřebují mnoho spánku

I když je běžné, že starší lidé spí méně, neznamená to, že potřebují méně spánku. Bohužel mnoho starších lidí trápí problémy s nespavostí. Řešení nespavosti je důležité v každém věku. U starších osob o to více, že nedostatek spánku má řadu škodlivých účinků, včetně hypertenze, infarktu, cukrovky a mrtvice. Naštěstí existuje řada způsobů, jak se s nespavostí vypořádat. Studie potvrzují, že kombinovaná intervence aerobního cvičení a vzdělávání v oblasti spánkové hygieny může zlepšit kvalitu spánku i náladu starších osob.

Pro starší lidi je normální cítit se osamělí a depresivní

Výzkumy opakovaně ukazují, jak důležitou roli hraje sociální interakce při určování pocitu osamělosti a deprese. Stejně jako u všech věkových skupin je i u starších lidí s dobrými sociálními sítěmi a pravidelnými sociálními interakcemi mnohem menší pravděpodobnost, že se budou cítit osamělí nebo budou trpět depresemi. Zajímavé je, že osamělost a deprese se častěji vyskytují u lidí v předdůchodovém věku, tedy u osob ve věku 50 až 65 let, než u osob starších 65 let. Problém je spíše v tom, že starší lidé mají tendenci mít mnohem menší síť svých sociálních kontaktů. V mnoha případech jde pouze o nejbližší rodinu.

Usmívající se starší pár.
zdroj: unsplash.com

Ve stáří už nemá velký smysl měnit stravu či přestat kouřit

S přibývajícím věkem může být obtížnější změnit své chování. Obecně platí, že nejhůře se mění dlouhodobě zažité návyky. To však neznamená, že s přibývajícím věkem je nemožné změnit svůj jídelníček nebo přestat kouřit. Osvojení si zdravého stravování je účinná prevence nemocí v každém věku, a ve stáří je to obzvlášť důležité. Randomizovaná studie publikovaná v časopise Hypertension ukázala, že starší osoby, které přijaly stravu středomořského typu, měly ve srovnání s kontrolní skupinou lepší kardiovaskulární zdraví.

Pokud jste kouřili cigarety několik desítek let, aniž byste onemocněli rakovinou plic, možná se domníváte, že vzdát se cigaret v důchodovém věku již nemá velký smysl. Přestat kouřit má ale smysl vždy. Ve skutečnosti se totiž riziko vzniku rakoviny s přibývajícím věkem stále zvyšuje, zejména pokud kouříte. Statistiky Americké společnosti pro rakovinu ukazují, že riziko vzniku rakoviny plic je nejvyšší u osob ve věku 65 až 84 let. Tato věková skupina má navíc vyšší úmrtnost než mladší věkové skupiny. Nezáleží tedy na tom, kolik je vám let, nikdy není pozdě přestat kouřit.

Stárnutí žen a stárnutí mužů není stejné. V čem se odlišuje?

Zdroj: medicalnewstoday.com, ncbi.nlm.nih.gov, euro.who.int, nia.nih.gov, core.ac.uk, acsjournals.onlinelibrary.wiley.com, mayoclinic.org

Martina Šťastná

Líbil se vám tento článek? Dejte mu 5 hvězdiček. :)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Emailová adresa nebude zveřejněna a nebude uložena do žádné databáze. Vyžadované informace jsou označeny *.

X