Mrtvice nebo též mozková příhoda je podle Světové zdravotnické organizace dlouhodobě druhou nejčastější příčinou úmrtí. Obecně řečeno jde o porušení krevního oběhu v mozku, jehož následkem dojde k poškození mozkové tkáně. Z hlediska přežití či minimalizování následků mrtvice je velmi důležité rychlé rozpoznání příznaků a včasné zahájení léčby. Přestože je cévní mozková příhoda velmi častá, bývá často špatně chápána a kolují o ní různé mýty, polopravdy a nepřesné informace. Pojďme si zopakovat některá nejdůležitější fakta, která mohou vám nebo vašim blízkým zachránit život.
V hlavní roli tvář, paže, řeč a čas
K rozpoznání nejčastějších varovných příznaků mrtvice se doporučuje provedení tak zvaného FAST testu, který zahrnuje čtyři jednoduché úkony:
- F neboli face (tvář) – když se postižený pokusí usmát, sledujte možný pokles koutku úst, víčka nebo jakoukoli nesymetričnost či znecitlivění na jedné straně obličeje.
- A neboli arm (paže) – zvedněte ruce pacienta do předpažení a sledujte, zda dokáže obě paže udržet ve stejné výšce. Při mrtvici je často jedna paže slabší a klesá dolů.
- S neboli speech (řeč) – pokládejte postiženému různé jednoduché otázky a sledujte, zda vám rozumí a zda je vám schopen odpovědět.
- T neboli time (čas) – v případě potvrzení příznaků zavolejte co nejrychleji záchrannou službu.
Dalšími příznaky mrtvice jsou též:
- ochrnutí, necitlivost nebo slabost v obličeji, paži, noze nebo na jedné straně těla
- zmatenost a potíže s vyjadřováním
- potíže s viděním na jedno nebo obě oči
- potíže s chůzí, včetně závratí, ztráty rovnováhy a koordinace pohybů
- silné bolesti hlavy bez známé příčiny
Mrtvice nepostihuje pouze starší osoby
Věk je významným rizikovým faktorem mrtvice. Podle odborníků se její riziko zdvojnásobuje každých 10 let po dosažení věku 55 let. K mrtvici ale může dojít v jakémkoli věku, i v mládí. Statistiky potvrzují, že dlouhodobě se přibližně 15 % všech ischemických mozkových příhod vyskytuje u mladých dospělých a dospívajících.
Tichá mrtvice
Většina mozkových příhod sice zahrnuje alespoň dva typické příznaky, nicméně výzkumy naznačují, že existují i mrtvice bez příznaků. Důkazy těchto takzvaných tichých mrtvic se na snímcích magnetické rezonance objevují jako bílé skvrny. Tiché mrtvice jsou často identifikovány, až když pacienti podstoupí vyšetření magnetickou rezonancí kvůli nespecifickým příznakům, jako jsou dlouhodobé bolesti hlavy, kognitivní problémy a závratě. Přestože se vyskytují bez příznaků, měly by být léčeny podobně jako mrtvice s příznaky. Tiché mrtvice vystavují lidi riziku budoucích symptomatických mrtvic, poklesu kognitivních funkcí a demence.
Ochrnutí jako následek mrtvice
Cévní mozková příhoda je sice jednou z hlavních příčin dlouhodobé invalidity, ale ne každý, kdo ji prodělá, musí utrpět ochrnutí. Statistiky nicméně ukazují, že mrtvice vede ke snížení pohyblivosti u více než poloviny osob, které přežily mrtvici ve věku 65 let a více. Dlouhodobé dopady se však liší v závislosti na mnoha faktorech, jako je množství postižené mozkové tkáně a postižená oblast. Pokud k mrtvici dojde na levé straně mozku, mohou následky zahrnovat:
- ochrnutí na pravé straně těla
- problémy s řečí a jazykem
- pomalé a opatrné chování
- ztrátu paměti
Pokud postihne pravou stranu mozku, může dojít také k ochrnutí, tentokrát na levé straně těla. Mezi další účinky mohou patřit problémy se zrakem, rychlé a zvídavé chování či ztráta paměti.
Zotavení po mrtvici
Zotavení po mrtvici může trvat měsíce, ne-li roky. Mnozí se bohužel nemusí zcela zotavit již nikdy. Americká asociace pro cévní mozkovou příhodu uvádí, že mezi lidmi, kteří přežili mrtvici:
- 10 % se téměř úplně zotaví
- 25 % se zotaví s menšími poruchami
- 10 % potřebuje péči v domově důchodců nebo jiném zařízení
- u 40 % dojde ke středně těžkému až těžkému postižení
Výzkumy též naznačují, že existuje období mezi 2 a 3 měsíci od okamžiku mrtvice, během kterého je pravděpodobnější, že intenzivní rehabilitace povede k uzdravení. Někteří mohou být během tohoto období schopni spontánního zotavení. Po uplynutí více než 6 měsíců je zlepšení stále možné, ale bude pravděpodobně výrazně pomalejší.
Zdroj: who.int, stroke.org, ncbi.nlm.nih.gov, cdc.gov, nih.gov, healthline.com, everydayhealth.com
