Kapusta (Brassica oleracea capitata bullata) je nejbližší příbuznou našeho hlávkového zelí a je asi o málo mladší než toto. Hlavním znakem kapusty jest povlovně tlouštnoucí košťál a svraskalé bublinaté listy, které tvoří více podlouhlou než kulatou řídkou hlávku. Ranné odrůdy mívají vždy nižší košťál než odrůdy pozdní. Pokud se roztřídění odrůd týče, spočívá totéž v první řadě na době dospělosti a jen podřízeně na větší nebo menší svraskalosti listů.
Dle toho rozeznávají se druhy ranné, poloranné a pozdní. Nejproslulejší jsou druhy ulmské a Vertus. Kapusta seje se na jaře, jak jen tomu povětrnost dovoluje, buď na studené pařeniště nebo na teple položený záhon venku. Seje se buď rozhozem nebo do rýh, v kterémžto případě udělají se brázdy asi 8 cm hluboké a vyplní se ze dvou třetin dobře prohnilým hnojem a trochou země nejvrchněji, na to se semeno vyseje a vyhrábnutá zem se na toto nahrne. Přidání hnoje má za účel rychlejší vývoj semenáčů, a připojí-li se k tomu časté pokropení, narůstají rostliny tím veseleji. Když semenářky dorostly do šestého listu, musí se buď přepínati nebo na 5 cm od sebe protahati. Pro urychlené pěstování dělá se setba již na začátku měsíce září, k čemuž se studeného pařeniště použije. Pařeniště zůstane pokud jen trochu možno odkryté, teprve když větší mrazy nastaly, položí se okna a přikryje se slaměnkami a prkny. Kdykoli ale nastane vlažná povětrnost, musí býti bezodkladně pařeniště odkryto a provětráváno ; přičemž se vždy sazenice přehlídnou, aby se očistily, by se vzniku plísně a hniloby předešlo. Když na jaře jest povolno, přestanou se nejprve slaměnky dávati, pak prkénka, a na konec se i okna sejmou — zprvu jen za dne, později i v noci.
Tím se rostliny jak náleží otuží, aby jim drsnější po-větrnost po vysazení neublížila. Kdo nechce sazenice přezimovati, může učiniti výsev až v únoru neb březnu na poloteplé pařeniště. Kdyby snad dodatečné mrazíky, jinováče, nekrytou sadbu náhle zastihly, jest nejlépe tuto studenou vodou pokropiti, čímž se nejjistěji zotaví. Kapusta prospívá v jakékoli výživné zemi, jen když není příliš písčitá. K sadbě pro venek v časném jaře hodí se vždy lépe sazenice přezimované než ony z únorového výsevu, jelikož nejsou vůči mrazíkům tak nedůtklivy jako poslednější. Nejpozdnější sadbu dá výsev na záhony ve svobodě učiněný a bývá v té době vzrůst oněch prve jmenovaných již valně pokročilý. Pro nejpozdnější venkovskou sadbu zimní seje se semeno až v květnu nebo červnu, jelikož do zimy zbývá dosti času k vývoji. Vzdálenost sadby řídí se dle odrůd, drobné nižší odrůdy sází se na 45 cm. od sebe, kdežto velké pozdní druhy potřebují 60 cm. všestranného prostoru. Ranné sadby kapusty vzhledem ku vzdálenosti rostlin připouští mezisadbu salátu, jelikož týž, dříve než kapusta se počne rozkládati, bývá vyřezán. Po vyklizení salátu musí se záhony motyčkou okopati, při čemž se trochu země ku kapustě přitáhne.
Kapusta je celkem vůči zimě méně citlivou, proto lze ji tak jako fildské zelí též již v podzimku na záhony vysazovati, při mírné zimě přezimuje zcela dobře; není-li sněhu, musí se chvojí trochu zakrýti. Pěstování takové nelze však doporučiti, jelikož i při nejpříznivější zimě zhyne valná část rostlin, jež nutno na jaře vylepšovati a povždy jeví se nestejný vzrůst. Pozdější péče při kapustě záleží v několikerém okopání a případném zalévání. Kapusta jako zelí trpí z mládí dřepčíky, později pak housenkami bělásků a můr. Počítaje od doby vysázení na určité místo, nastává první sklizeň nejrannějších druhů po 5 týdnech, což se pozná dle pevnosti hlávek a žlutší barvy chrástu. Při ranné sadbě nesmí se se sklizní dlouho odkládati, hlávky následkem stoupající teploty se brzo rozvinují, čímž nejen na jakosti tratí, ale i chuti pozbývají. Obyčejné vyřezávají se hlávky na místě tak, že košťál i s hrubším chrástem zůstane státi. Při přezimování kapusty musíme k tomu přihlížeti aby byly hlávky vůči mokru chráněny, jelikož trpí v zimě více hnilobou z mokra než mrazy; kryje se tudíž jen málo, ale tím více se větrá. Pokud se o pěstování na semeno jedná, shoduje se pěstování se zelím. Po sklizni ranní kapusty sází se obyčejně pozdní brukev nebo se seje špenát ; jako předchozí sadba- před pozdní kapustou bývají sázeny brukve nebo salát, případně použije se záhonů po ranné, mrkvi a hráchu. Rychlení kapusty neliší se mnoho od rychlení zelí a květáku, toliko že vyžaduje ještě více vzduchování. Vysazují se skoro vždy přezimované sazenice sadby v prosinci neb lednu vykonané.
Z původního znění Katechismu zelinářství z přelomu 19./20. století, z dob Františka Ferdinanda d’Este
