Bažinná, vytrvalá rostlina s vystoupavými, zřídka vzpřímenými, chudě rozvětvenými a vícekvětými lodyhami, jež někdy poléhají a kořenují a jsou 15 až 40 (80) cm vysoké, zelené, duté a lysé. Přízemní listy jsou dlouze řapíkaté, okrouhle srdčité až ledvinité, vroubkovaně až zubaté, tmavě zelené a matně lesklé. Dolní listy lodyžní jsou kratčeji řapíkaté a hořejší až přisedlé, s čepelí podobného tvaru jako u listů spodních, ale menší. Letní listy jsou větší, až 25 cm v průměru, na okraji ostře zubaté až pilovité. Žluté květy měří až 4 cm v průměru a jsou složeny z 5 (řidčeji z většího počtu) okvětních plátků, 12 až 25 mm dlouhých, okrouhlých až oválných a žloutkově žlutých, lesklých. Četné tyčinky mají podlouhlé prašníky. Plody jsou měchýřky, jež před otevřením odstávají a jsou obloukem zpět zahnuté, na hřbetě zřetelně zakřivené a 7-10 mm dlouhé. Tato velice hojná naše rostlina rozkvétá brzo zjara a kvete dosti dlouho (od března až do května). Roste na vlhkých a bahnitých lukách, v příkopech, u potoků a na okraji rybníků, často také ve vlhkých lesích a sahá z roviny až vysoko do hor.
Blatouch bahenní je dosti měnlivý a tvoří řadu poddruhů z nichž některé rostou také u nás. Celá rostlina ostře chutná a je mírně jedovatá. Dobytek ji nežere a zemědělci ji nemiluji, neboť znehodnocuje luční trávu vlhčích luk. Místy nakládají mladé květní pupeny do octa a nahrazují jimi kapary.
Zdroj: A.Pilát, O.Ušák
