Je-li člověk v bezvědomí, leží nehybně, nevnímá, neodpovídá. jde o poruchu nervové činnosti, kdy u člověka nastává přerušení nebo podstatné sní žení reakce těla na dráždění zvenčí i na vnímání pocitů vlastního těla. Příčiny bezvědomí jsou různé, mají však společný znak – postižení sídla vědomí – mozku.
Mozek může být postižen buď přímým zásahem – úrazem hlavy, krvácením, elektrickým proudem, otravou (i alkoholem), nebo nepřímo nedostatečným prokrvením při velkých krváceních, při mdlobě, šoku, při chorobách srdce nebo při útlumu řídícího ústředí krevního oběhu při poranění prodloužené míchy. Bezvědomí může být vyvoláno i nedostatkem kyslíku v krvi při dušení, otravách a při chorobách látkové výměny, např. cukrovce, ale též při horečce. Mozek poškozuje i nadměrné teplo nebo chlad – úžeh a zmrznutí. Projevy bezvědomí mají širokou stupnici, od obluzení přes mdlobu až po stav klinické smrti. Největším nepřímým nebezpečím při bezvědomí je zapadlý jazyk, který snižuje průchodnost dýchacích cest. Dalším nebezpečím je vdechnutí zvratků.
První pomoc při bezvědomí
Při první pomoci je nutno nejprve odstranit postiženého z dosahu škodliviny, elektrického proudu, jedovatého plynu apod. Další povinností je uvolnění dýchacích cest uložením postiženého do správné polohy na boku a popřípadě i vyčištěním úst. Nedýchá-li postižený a nebije-li mu srdce, okamžitě zahájíme kříšení.
Člověku v bezvědomí se nesmí podat žádný nápoj ani jídlo. Bezvědomý člověk není schopen polykat a litím tekutin nebo vkládáním jídla do úst mohli bychom ho zadusit. Jakmile kříšením docílíme uspokojivého dýchání a srdeční činnosti, převezeme postiženého ihned do nemocnice. Vždy s ním musí jet průvodce. Nejvhodnější poloha pro bezvědomého je tzv. stabilizovaná (zajištěná) poloha na boku.