Pohyb těla zabezpečuje svalová soustava, která spolu s kostrou tvoří tzv. pohybové ústrojí. Základní vlastnosti svalů je jejich schopnost zkracovat – smršťovat se. Tak se sval s kostí a s nimi celá příslušná část těla uvede do pohybu.
Svalstvo, které se upíná na kosti, nazýváme kosterním a ovládáme je vůlí. Ve svalových snopcích jsou drobná nervová tělíska, která řídí zkracování svalových snopců. V mozku vzniká volní popud, který se nervem dostane do příslušného svalu a vyvolá jeho pohyb. Pohyby usměrňuje a zpřesňuje mozeček pomocí odstředivých nervových drah. Kromě kosterního svalstva má člověk v žaludku a střevech útrobní svalstvo, které je ovládáno vegetativním nervstvem nezávislým na vůli člověka.
V těle je víc než 300 svalů. Jejich síla se měří schopností měnit přijímanou energii v práci. Zatímco např. parní stroj umí využít z dodané energie jen 15%, využívá sval až 35 %. Pro svou činnost potřebují svaly za den 216 litrů kyslíku. Jejich činnost přispívá i k tvorbě tělesného tepla.
Rozdělení
Na hlavě jsou nejdůležitější svaly mimické – obličejové a žvýkací; na krku je kývač. Hrudník je vpředu pokryt velkým a malým prsním svalem, po stranách pilovitým, a mezižeberními svaly.
Břišní stěnu tvoří vpředu přímý sval břišní, ze stran šikmé svaly břišní, pod kterými je příčný břišní sval. Přepážku mezi dutinou hrudní a břišní tvoří plochý sval – bránice. V horní části zad je lichoběžníkový sval – sval trapezový, v dolní nejširší sval zádový.
Na horních a dolních končetinách jsou skupiny svalů, které nazýváme podle činnosti ohybači a natahovači. Na horní končetině hlavním ohybačem je dvouhlavý sval pažní (biceps), natahovačem je trojhlavý sval pažní (triceps). Na dolní končetině je natahovačem čtyřhlavý sval stehenní.
Poranění
Svaly podléhají úrazovým vlivům zejména při hlubokých ranách. Tehdy se porušuje jejich celistvost, ztrácí se jejich síla, vzniká krvácení. Nárazy, údery a tlak způsobují zhmoždění svalů s krevními výrony. Při prudkých a náhlých pohybech nebo při velkém zatížení, popřípadě u sportovců v chladném počasí bez důkladné rozcvičky vzniká natržení nebo i přetržení svalu; při přetížení po namáhavé práci vzniká zánět šlachových pouzder, zejména na předloktí.
Zdroj: J. Junas, PAPP
