Stres je bohužel každodenní součástí života většiny z nás. I když existuje bezpočet návodů, jak se mu vyhnout či jak ho zvládat, není to tak jednoduché, jak to na první pohled vypadá. Jedním z často uváděných pomocníků pro zvládání stresu jsou tak zvané adaptogeny. Některé adaptogeny, jako je ašvaganda či sibiřský ženšen, se používají již po staletí. Jak ale poznáte, zda jsou vhodné i pro vás?
Co jsou adaptogeny?
Pojmem adaptogeny se označuje skupina rostlin, které zvyšují naši odolnost a toleranci vůči vypjatým situacím neboli fyzickému, emocionálnímu i environmentálnímu stresu. Údajně existuje více než sedmdesát rostlin a bylin, které do této kategorie spadají. Užívání adaptogenů je součástí čínské i ajurvédské medicíny.
Adaptogeny mohou tělu pomoci přizpůsobit se životním nepříjemnostem. Pomáhají našemu tělu reagovat na krátkodobý i dlouhodobý fyzický nebo psychický stres nebo se z něj zotavit. Některé z nich také posilují imunitu a celkovou pohodu. Studie ukazují, že adaptogeny mohou bojovat proti únavě, zvyšovat duševní výkonnost, zmírňovat deprese a úzkosti.
Jak fungují a co dělají?
Když čelíme stresu, ať už fyzickému nebo psychickému, naše tělo prochází tzv. obecným adaptačním syndromem. Jde o třístupňovou reakci – poplach, odpor a vyčerpání. Adaptogeny nám pomáhají zůstat déle ve fázi odolnosti, a to prostřednictvím stimulačního účinku, který oddaluje vyčerpání. Místo toho, abychom se uprostřed stresujícího okamžiku, úkolu nebo události zhroutili, dosáhneme rovnováhy a můžeme bojovat dál.
Adaptogeny mohou ovlivnit, kolik kortizolu se v našem těle uvolňuje, když jsme ve stresu. Méně kortizolu znamená menší fyzickou reakci na stres. Vzhledem ke skutečnosti, že stres je spojen s nervovým, endokrinním a imunitním systémem, může způsobit fyziologické změny, jako je zvýšená srdeční frekvence. Adaptogeny opět mohou pomoci tomu, jak naše tělo na stres fyzicky zareaguje. Kromě toho mohou také pomáhat při dalších potížích, jako jsou bolesti hlavy, vysoký krevní tlak, obezita či inzulínová rezistence. Jaké rostliny patří mezi obecně nejvíce vyhledávané adaptogeny?
Ašvaganda
Ašvaganda, známá také jako indická zimní třešeň nebo indický ženšen, je stálezelený keř, který se pěstuje v Indii, Africe a některých částech Blízkého východu. Výzkumy ukazují, že ašvaganda může snižovat hladinu kortizolu a zánětů. Má také účinky proti stárnutí a zlepšuje paměť, spánek i imunitní funkce.
Brahmi
Brahmi je název pro rostlinu s latinským názvem Bacopa Monniera, která roste v tropických oblastech a již po staletí se používá v tradiční ajurvédské medicíně. Podle studií pomáhá stimulovat enzymy v antioxidačním obranném systému našeho těla, tím zlepšuje mozkové funkce, snižuje stres a úzkost.
Ženšen pravý
Tato bylina, nazývaná také korejský či asijský ženšen, se pěstuje zejména v Koreji, Číně a na Sibiři. Obsahuje ginsenosidy, chemické látky, které mohou ovlivňovat hladinu inzulínu a pomáhat snižovat hladinu cukru v krvi. Podle výzkumů může též snižovat intenzitu únavy a zvyšovat glutathion. Ten je považován za hlavní antioxidant našeho těla, který pomáhá regulovat naše přirozené detoxikační systémy.
Rozchodnice růžová
Tato rostlina se v alternativní medicíně používá již dlouho. Roste v Evropě a v chladnějších oblastech Asie. Studie ukazují, že zvyšuje energii a zmírňovat únavu a vyčerpání. Může také pomoci snížit neklid, podrážděnost a napětí. V našem těle pomáhá nastartovat syntézu ATP, jedná se o chemickou energii produkovanou v mitochondriích, která je základním zdrojem energie uvnitř buněk.
Klanoplaška čínská
Tato popínavá rostlina pochází ze severní Číny, používá se v tradiční čínské medicíně. Její plody, známé jako „bobule pěti koření“, mají jedinečnou chuť. Je popisována jako sladká, slaná, kyselá, hořká a ostrá zároveň. Výzkumy ukazují, že může pomáhat snižovat hladinu glukózy a kortizolu v krvi.
Sibiřský ženšen
Sibiřský ženšen, známý také jako eleuterokok, se v čínské medicíně používá již po staletí. V 60. a 70. letech minulého století byl studován také v Rusku. Má jiné účinné chemické složky než ženšen pravý, podle studií může pomáhat při únavě, snižování hmotnosti a podporovat fyzickou aktivitu. Může také přispět ke zvýšení kognitivních funkcí.
Možné nežádoucí účinky adaptogenů
Adaptogeny jsou obecně dobře snášeny, k některým zaznamenaným možným nežádoucím účinkům patří nevolnost, průjem, sucho v ústech či bolest hlavy. Adaptogeny nejsou všelék, ale jejich zařazení do každodenního režimu může být podpůrným způsobem, jak snížit všudypřítomný stres.
Jak adaptogeny užívat?
Adaptogeny jsou k dispozici jako rozmanité doplňky stravy, tekuté extrakty, čaje či pilulky. Jedním ze způsobů, jak je můžete užívat, je jejich přidávání do nápojů nebo müsli. Existují dokonce i speciální recepty, například na adaptogenní sušenky.
Jak nám od stresu mohou pomoci pokojové rostliny?
Zdroj: verywellhealth.com, pubmed.ncbi.nlm.nih.gov, ncbi.nlm.nih.gov, tandfonline.com, healthline.com
