Všichni známe nepříjemné fyzické projevy, které s sebou stres přináší, zrychlený tep, potící se ruce, třes, zamlžený mozek i nemožnost se zhluboka nadechnout. Stres má nepříznivý vliv na fungování mnoha částí našeho organismu. Může ale ovlivnit i hladinu cukru v krvi?
Glukóza, její funkce i problémy
Naše tělo potřebuje cukr k tvorbě energie, která se podílí na správném fungování organismu. Krevní cukr neboli glukóza v krvi pochází z potravin, které jíme, většinou ze sacharidů, jako je pečivo či ovoce. Glukóza se dostává do krevního oběhu a slinivka břišní uvolňuje inzulín, který ji „odemkne“, aby se dostala do buněk, kde je využita jako palivo. Pokud tělo produkuje příliš málo inzulínu, jako je tomu u lidí s cukrovkou 1. typu, nebo na inzulín nereaguje tak, jak by mělo, jako u lidí s cukrovkou 2. typu, glukóza se nemůže přesunout do buněk, což vede k jejímu nežádoucímu hromadění v krevním oběhu.
Vysoká hladina cukru v krvi může časem ohrozit člověka srdečními chorobami, infarktem, mrtvicí, onemocněním ledvin, poškozením nervů či očí. S vysokou hladinou krevního cukru a jejími nežádoucími účinky se ale může setkat každý. Kromě diabetu totiž mohou výkyvy hladiny cukru v krvi, které tělu ani mozku neprospívají, způsobit i další faktory, například stres.
Přímý vliv stresu na krevní cukr
Podle Americké diabetické asociace může stres a intenzivní emoce způsobit prudký nárůst i pokles hladiny cukru v krvi. Když zažíváme stres, dochází k produkci hormonů kortizol a adrenalin. Kortizol pomáhá tělu reagovat na vnímanou hrozbu, kontrolovat krevní tlak a snižovat zánět. Je to hormon, který se používá pro reakci „bojuj, nebo uteč“, takže pokud hrozí nějaké bezprostřední nebezpečí, tělo bude připraveno mu čelit, nebo před ním utéct.
Kortizol také povzbuzuje játra k uvolňování glukózy a mastných kyselin, aby tělu pomohl dodat energii, kterou potřebuje ke zvládnutí stresu. To bylo sice důležité pro naše předky, například v situaci, jako byl boj s medvědem, ale pro nás v dnešní době to bohužel tak výhodné již není. Kortizol se sice uvolňuje, ale tělo ho často nevyužívá tak, jak by mělo. Uvolněná glukóza se nahromadí v krevním řečišti, což může způsobit problémy.
Pokud je totiž hladina kortizolu vlivem stresu v našem organismu neustále zvýšená, působí proti kontrole glukózy i u lidí, kteří nemají cukrovku. Chronický stres může tak v konečném důsledku a v dlouhodobém horizontu vést ke sníženému vylučování inzulínu. Stres je proto nebezpečný nejen pro osoby, které diabetem již trpí, ale je též možným rizikovým faktorem pro jeho rozvoj. Umění zvládání stresu, nebo alespoň zmírnění jeho dopadů, je tak velmi důležité i pro naši krev.
Nepřímý vliv stresu na krevní cukr
Navíc chronický stres vyvolaný například životem v nejistotě, jaký s sebou pro některé přináší pandemie koronaviru, může způsobit, že ztratíme zdraví prospěšné návyky, jako je dostatek pohybu a správné stravování. V období stresu se poměrně mnoho lidí uchyluje k emočnímu přejídání se rafinovanými sacharidy nebo potravinami s vysokým obsahem přidaných cukrů, což samo samozřejmě hladinu krevního cukru zvyšuje.
Lidé mohou vlivem stresu také omezit fyzickou aktivitu, neboť na ni nemají náladu či čas. Stres tak ke zvýšení krevního cukru přispívá nejen přímo, ale i nepřímo, neboť má schopnost měnit naše zdravé návyky na nezdravé. V neposlední řadě stres negativně ovlivňuje i spánek. Výzkumy přitom ukazují, že pokud člověk nemá dostatek spánku, může to způsobit intoleranci glukózy.
Zvýšenou hladinu krevního cukru se nám organismus často snaží dát najevo. Jak?
Zdroj: everydayhealth.com, onlinelibrary.wiley.com, diabetesjournals.org, apa.org
