První měsíce života miminka se točí jen kolem spánku a jídla. O to větší obavy svírají maminky, kdy se nedaří krmit bez nehod. Je těžké odhalit hranici mezi běžným stavem a problémy, které vyžadují zásah lékaře.
Přehnané drama
Gastroezofageální reflux je u kojenců normální, děje se tak pravidelně. Nemusíte se děsit složitého názvu, jde o navrácení nestráveného mléka z žaludku zpět do jícnu nebo úst. Potkalo to všechny a často ho provází pálení žáhy. Dospělý člověk dokáže určit, kdy má dost, kdy mu jídlo nesedí. Dítě takovou schopnost prozatím nemá a je povinností matky odstupňovat dávky umělého nebo mateřského mléka tak, aby nedocházelo k přeplnění žaludku. Na jedné straně nechcete, aby mělo miminko hlad, na druhé straně si musíte uvědomit, že novorozeně má žaludek velikosti lískového oříšku. Na dvou týdnech sice konkuruje slepičímu vajíčku, ale na velké porce to pořád není. Nemá smysl hnát se bezhlavě za každým gramem tělesné váhy navíc.
Tichý reflux
Ublinkávání je nepříjemné pro dítě i matku. A ještě o něco horší je situace, kdy miminko zažívá tichý reflux. Proces je stejný, ale zbytky jídla se v jícnu nebo ústech zastaví a nedostanou se ven, protože je dítě obratně spolkne. Rodiče tak nemají tušení, že se něco takového děje. Dítě ale musí bojovat s následky refluxu, pálí ho žáha a celý trávicí trakt, cítí pocit kyselosti a v nevyčištěných ústech se mohou tvořit bakterie. O to víc, prořezávají-li se mu první zuby a má rozdrážděné dásně.
Naštěstí dává dítě jasné signály, které upozorňují na prodělaný nebo právě probíhající tichý reflux. Pláče a nápadně se prohýbá v zádech, aby si ulevilo od pálení v oblasti jícnu, kde se spojují žaludeční šťávy s nestráveným mlékem.
Reflux je ale naštěstí dočasný problém a do prvních narozenin v drtivé většině případů vymizí. Do věku tří let se objevuje jen u pěti procent dětí. Nárazově může nastat v případech, kdy děti smíchají nesourodé jídlo nebo přecení své síly.
Příčiny u zdroje
Problémy s ublinkáváním se týkají kojených dětí i těch odkázaných na umělou stravu. Reflux lze předvídat podle nestandardního chování dítěte, kdy dává najevo nepohodlí. U krmení bývá neklidné, neudrží pozornost a nesoustředí se na sátí, pláče, prohýbá se, štípe, škytá a kašle. První záchranou, jak dítěti ulevit, je změna polohy při kojení. Nastavte se tak, aby dítě získalo větší možnost se nadechnout a nemuselo do sebe střídavě a hltavě dostávat mléko a vzduch. Vertikální poloha je jako prevence refluxu ideální. Stejné je to u umělé stravy, kdy je nutné hlavičku dítěte podložit tak, aby na sobě necítilo příliš velký tlak. Po jídle držte dítě několik minut na ruce, aby si tělo zvyklo na plný žaludek a mohlo v klidu nabrat sílu po vyčerpávajícím úkonu, kterým krmení dozajista je.
Často se řeší složení umělé stravy, ale jídelníček kojenců se týká i maminek. Pokud je miminko odkázané na mateřské mléko, musíte dodržovat dietu a konzumovat jen to, co dítě nedráždí a je vhodné pro jeho prozatím nevyvinutý trávicí systém. Nepřiměřená strava, kterou dítě od matky přijímá, může totiž reflux vyvolat.
Rychle k lékaři
Pokud máte podezření, že nejde jen o klasické ublinkávání, kontaktujte lékaře. Zvracení nestráveného mléka je běžné i dvakrát denně, ale některé projevy není radno podceňovat – citlivé a tvrdé bříško, vysoké teploty, třes, průjem, náznaky dehydratace, ubývání na váze, nažloutlá nebo nazelenalá barva zvratků s příměsí krve. Lékař dítě vyšetří a má několik možností, jak postupovat. Nejčastější jsou léky omezující produkci žaludečních kyselin. V krajním případě se může přistoupit k operaci, při které dochází ke stažení svalů. To je ale extrém a objevuje se velmi vzácně.
Zdroj: nhs.uk
