Vytrvalá bylina, 8-40 cm vysoká, jež má v zemi dvě kulaté hlízy, jednu svrasklou, loňskou, z níž kvetoucí rostlina vyrůstá a bere potravu, druhou hladkou, letošní, do níž shromažďuje zásobní látky pro příští rok. Po odkvětu se stará hlíza ztratí a prezimuje jen letošní, z níž vyroste květní lodyha v příštím roce. Květní lodyha je jednoduchá, nahoře nafialovělá, naspodu s několika bílými, zašpičatělými šupinami a pak následují střídavé listy sivozeleně zbarvené. Jsou podlouhle kopinaté, 5-15 mm široké, dole delší a prohnuté, vzhůru čím dále menší a nejhořejší vzpřímené a lodyhu pochvovitě nebo kornoutovitě objímající. Květy skládají hroznu podobný klas vejčitého nebo podlouhlého tvaru, který je dosti volný a je složen ze 7-16 květů, jež vyrůstají v úžlabí jednoduchých, jednožilných, blanitých listenů, které jsou asi tak dlouhé jako semeníky nebo o málo delší. Na spodním, zkrouceném a o 1800 otočeném semeníku, který se podobá květní stopce, vyrůstá 6 nachově zbarvených okvětních lístků, z nichž pět je přílbovitě skloněno a šestý, temně skvrnitý, je rozšířen v pysk, který je vpředu rozeklán ve tři široké, zaoblené laloky, z nichž prostřední je nejmenší a někdy i zakrnělý. Vzadu je prodloužen ve válcovitou, tupou, vodorovnou nebo vystoupavou ostruhu, která je tak dlouhá jako semeník nebo o něco kratší. Prašník přirůstá celým hřbetem ke sloupečku (čnělce) nad bliznou, umístěnou vpředu před ústím ostruhy. Pyl prašníkových pytlíčků je slepen v hruškovité útvary (tzv. brylky), jejichž držadélko je na konci lepkavé a vězí ve zvláštní kapsičce horního okraje blizny. Brylka se přilepí na sosák hmyzu, který ji přenese na bliznu jiného květu, kde způsobí opylení. Jednopouzdrý semeník, složený ze tří plodolistů, mění se za plodu v tobolku, obsahující četná a velice drobná semena, jež mají volnou, síťkovitou slupku.

Roste dosti hojně na sušších lukách, na pastvinách, na křovinatých stráních i v sušších lesích, z nížiny až do podhoří. Je rozšířen ve střední a jižní Evropě, v Malé Asii a v zemích kolem Kavkazu a odtud dále až do Sibiře. Hlízy obsahují mnoho slizu a škrobu, který je lehce stravitelný. Proto se jich používá k výživě malých dětí a nemocných. Híizy se sbírají a suší (hlavně v jižní Evropě) a prodávají se pod jménem „salep“.

Zdroj: A.Pilát, O.Ušák