Covid-19 je bohužel stále ještě aktuální téma. Mnoho z nás si láme hlavu, jak vlastně nemoc probíhá nebo jak dlouho trvá, než se uzdravím? A budu mít nějaké následky? Pojďme se podívat na reálná data, která na tuto otázku nabídnou odpověď.

Lehká chřipka?

Počet nakažených každý den přibývá. Pozitivem je, že stále narůstají i případy uzdravení. Na tom, jak rychle dojde k úplnému uzdravení z koronaviru závisí zejména, jak naše tělo na virus odpoví.

U některých jedinců probíhá bezpříznakově, u jiných jako běžná chřipka. Objevují se však i případy, kdy zotavení komplikují další okolnosti. Mezi hlavní příčiny těchto komplikací patří věk nad 50 let, přidružená onemocnění, zejména onemocnění s deficitem imunity, onkologická nebo respirační onemocnění.

Koronavirus může probíhat jako obyčejná chřipka, ale průběh může být i mnohem horší.

Zdroj: Pxfuel.com

Pokud nepatřím do tzv. rizikové skupiny, uzdravím se rychle?

Nikdo z nás netuší, jak náš imunitní systém bude reagovat. I naprosto zdraví lidé mohou zjistit, že boj s koronavirem není žádný med. Bolesti hlavy, celého těla, slabost, bolest v krku a dráždivý kašel bude pořád horší než chřipka.

Přece jenom máme obavy, abychom nenakazili rodinné příslušníky, kteří na tom mohou být mnohem hůře, než jsme my. Kromě suchého kašle se můžeme setkat i s produktivním kašlem, který je doplněn o hleny smíchané s mrtvými buňkami plic. I toto může být odpovědí imunitního systému. Virus může v těle řádit několik dní, ale i řadu týdnů nebo měsíců.

Mladý a talentovaný fotbalista Paul Dybal by mohl vyprávět. Začátkem května se konečně vyléčil z onemocnění COVID-19 po dlouhých 6 týdnech.

Obtížné dýchání může vést až k pobytu na intenzivním lůžku

COVID-19 napadá zejména dechové ústrojí, což přináší jisté dechové komplikace zejména starším a jinak nemocným lidem. V takovém případě je nutná hospitalizace v nemocnici a podpora dýchání pomocí umělé plicní ventilace nebo dokonce napojením na mimotělní oběh.

Jak dlouho tento stav trvá je opět závislé na imunitní odpovědi organismu. Z intenzivního lůžka je nutný přesun na běžné oddělení, což může pobyt v nemocnici značně prodloužit. V některých případech je více než jisté, že bude nutná i rehabilitace pro zvládání úkonů běžného života a navracení sil.

Záhadné ARDS, které stojí za fatalitou

ARDS je z anglického slova acute respiratory distress syndrome, které v překladu znamená syndrom akutní dechové tísně. V plicích dojde k neadekvátní zánětlivé reakci, která způsobí hromadění tekutiny v plicích v důsledku poškození alveol.

Prodlouží se tak i difúzní dráha pro krevní plyny. Mezi nejčastější projevy patří dušnost, zrychlený dech, ale i hypoxemie, což je snížená koncentrace kyslíku v krvi. Právě tento stav je příčinou úmrtí u lidí nemocných koronavirem.

Proděláním koronaviru nemusíme úplně vyhrát.

Zdroj: Pixabay.com

Zůstanou mi po prodělání nemoci nějaké trvalé následky?

Na posouzení přesné prognózy je dosti brzy. Jelikož je to pouze pár měsíců, co tato nemoc propukla u prvních nakažených. Vývoj nemoci může trvat i několik let, dokonce déle než dekádu.

Kromě již zjištěných trvalých následků v podobě fibrózy plic se mohou nalézt i další komplikace. Odborníci se shodují, že by virus mohl poškodit i více orgánových soustav, zejména pak kardiovaskulární systém, ledviny, mozek nebo endokrinní systém.

Sdílejte svým přátelům:

Zuzka Pitříková

Zuzka Pitříková

Zhruba 7000 hodin praxe, únava a vyčerpání. Z toho všeho mi zbyl jen obdiv ke všem zdravotníkům. Ale jelikož má každá mince stany dvě, tato životní událost mi přinesla i něco dobrého. Zkušenosti, několik tisíc hodin učení a poznatků k nezaplacení. Ráda to vše teď spojím s tím, co miluji… Kreativitou, psaním, přemýšlením a hledáním odpovědí na otázky.