Stres a biologické stárnutí aneb když epigenetické hodiny v těle tikají rychleji než hodinky

To, že stres našemu zdraví, ať už psychickému nebo fyzickému, v mnoha ohledech neprospívá, víme téměř všichni. Jistě jste už slyšeli i tvrzení, že vlivem nadměrného stresu můžeme předčasně zestárnout nebo že někdo ze stresu zešedivěl. Občas se ale informace, které kolují mezi lidmi, zcela neshodují s tím, co je opravdu pravda. Jaký je tedy skutečný vztah mezi stresem a stárnutím? Stárnou lidé, kteří žijí ve stresu, rychleji?

Tajemství epigenetických hodin

Medicína již dlouho ví, že naše jaderná DNA „stárne“ s každým buněčným dělením. K určení stáří organismu lze použít různé genetické markery, například délku telomer či množství metylace DNA v určitých bodech. K metylaci dochází, když se do DNA přidá methylová skupina, k čemuž často dochází při opravě DNA. V posledních několika letech byly vyvinuty modely nazývané epigenetické hodiny, které „měří“ biologické stáří organismu právě na základě metylace jeho DNA. V naší DNA se nachází 353 míst, kterým se říká epigenetické markery, které jsou ve specifických tkáních vnímány jako epigenetické hodiny. Kromě určení biologického věku jedince se dají využít též k predikci délky života.

Model GrimAge

Jedním z nejúspěšnějších modelů epigenetických hodin je GrimAge, který byl poprvé podrobně popsán v roce 2019. Již dříve provedené studie potvrzovaly, že model GrimAge dokáže velmi dobře předpovědět dopad stresu u lidí s duševními poruchami. Nyní skupina z Yale School of Medicine zveřejnila výzkum, který se zabýval tím, zda by se model GrimAge mohl použít též k měření dopadu stresu na zrychlené biologické stárnutí zdravých osob ve věku 18-50 let. U mladších a zdravých osob je totiž mnohem obtížnější odlišit věk biologický od věku chronologického.

Epigenetické hodiny a mladá žena.
zdroj: pexels.com

Výše zmíněná studie probíhala po dobu čtyř let. Účastníci pravidelně podstupovali kontroly fyzického zdraví, byly shromažďovány údaje o jejich celkovém zdravotním stavu, hladině glukózy, inzulinu či kortizolu. Byly také zaznamenány informace o jejich rasové příslušnosti, příbuzenském stavu, vzdělání i pitném režimu a případných kuřáckých návycích. V neposlední řadě byl proveden i klinický rozhovor, jehož cílem bylo zjistit psychickou odolnost a sebekontrolu osob a odhalit případné skryté psychiatrického onemocnění. Účastníci poté poskytli vzorek krve ke shromáždění epigenetických údajů.

Dopad stresu na biologické stárnutí

Výsledky naznačily, že zvýšený kumulativní stres je i u mladých zdravých osob spojen se zrychleným biologických stárnutím a též se zvýšeným výskytem biologických markerů, jako je inzulínová rezistence. Bylo ale rovněž zjištěno, že dobrá psychická odolnost snižuje vliv stresu na zrychlené stárnutí a sebekontrola zmírňuje vztah mezi stresem a inzulinovou rezistencí. Stres tedy sice biologické stárnutí urychluje, nicméně je možné jej zmírnit pomocí emoční regulace a sebekontroly. K tomu mohou napomoci například rozmanité behaviorální psychologické intervence.

Míru stresu lze účinně snížit též pomocí dechových cvičení.

Zdroj: aging-us.com, nature.com, simonsfoundation.org, genomebiology.biomedcentral.com, news-medical.net, news.yale.edu

Martina Šťastná

Líbil se vám tento článek? Dejte mu 5 hvězdiček. :)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Emailová adresa nebude zveřejněna a nebude uložena do žádné databáze. Vyžadované informace jsou označeny *.

X