Středomořská strava pomůže při problémech se zažíváním

Naše střeva jsou osídlena obrovským množstvím organismů. Odborníci o tzv. mikrobiomu dokonce mluví jako o novém orgánu. Ten je pro každého z nás je jedinečný. V závislosti na tom, kde na planetě žijeme, se také liší jeho potřeby. Proč by právě středomořská dieta mohla být to pravé pro váš mikrobiom?

Když se řekne střevní mikrobiom

Mikrobiom (též mikrobiota) jsou veškeré mikroorganismy v našem a na našem těle. Jedná se o biliony bakterií, prvoků, hub, kvasinek i virů. V poslední době se do povědomí dostává především tzv. střevním mikrobiom, který tvoří jak prospěšné, tak patogenní organismy. Pokud jsou v rovnováze a mikrobiom je dostatečně rozmanitý, máme vyhráno. Pokud ne, můžeme si snadno zadělat na různá autoimunitní onemocnění, cukrovku nebo třeba deprese. Až 80 % imunity se nachází ve střevě a stav našeho mikrobiomu zásadně ovlivňuje nejen fyzické, ale i psychické zdraví.

Výzkum univerzity College Cork v Irsku

Odborníci po celém světě se shodují, že účinky mediteránní stravy jsou pro lidský organismus více než žádoucí. Specielně pak pro naši střevní mikrobiotu. 

Výzkum univerzity College Cork v Irsku, který vedl mikrobiolog Paul O’Toole, měl přes 600 účastníků ve věku mezi 65 až 79 lety. Účastníci pocházeli z různých částí Evropy – Polska, Velké Británie, Itálie, Nizozemí a Francie. 

Tým zkoumal stav jejich mikrobiomu při dodržování jejich běžného jídelníčku a po roce dodržování stravy založené na středomořské kuchyni.

Pozitiva středomořské stravy

Výsledky ukázaly, že naše mikrobiota na mediteránní stravě neobyčejně prospívá – po roce dodržování diety rapidně stoupla rozmanitost střevních bakterií, což je jedním z ukazatelů zdraví – čím pestřejší mikrobiota, tím zdravější střevo. Mimo to se prokázala nižší produkce prozánětlivých látek.

Vědci také zaznamenali nárůst mastných kyselin s krátkým řetězcem, které mimo jiné tvoří střevní stěnu nebo ovlivňují metabolismus lipidů a glukózy.

V neposlední řadě mediteránní strava drží na uzdě bakterie, které se nepřímo podílí na regulaci produkce žluči, jejíž nadbytek je spojován se zvýšeným rizikem vzniku rakoviny tlustého střeva a diabetu druhého typu.

Další výhody

Mezi další neopomenutelné benefity středomořské diety patří:

  • zvýšený příjem vlákniny
  • vysoký obsah vitamínů (především C, B6 a B9)
  • zajištění stálého příjmu mědi,
  • železa,
  • draslíku,
  • hořčíku,
  • manganu
  • je bohatá na antioxidanty
  • zvýšení odolnosti kostí i orgánů, u starší populace včetně
zdroj: pixabay.com

Co zařadit do jídelníčku?

Pro Evropany je tento styl stravování obecně velmi atraktivní. Existuje vůbec někdo, kdo nemiluje poctivou italskou kuchyni? 

Naprostou většinu jídel tvoří základní suroviny a recepty většinou pracují s pár ingrediencemi – nemusíte si tedy lámat hlavu s exotickým kořením, které nevíte, kde sehnat, nebo názvy, u kterých si lámete jazyk.

Jak by tedy měl vypadat váš nákupní seznam?

  • zelenina
  • ovoce
  • luštěniny
  • oříšky, semínka
  • celozrnné těstoviny, pečivo
  • ryby, bílé maso, mořské plody
  • olivový olej
  • bylinky (např. koriandr, bazalka, tymián, rozmarýn, oregano)
  • střídmě mléčné výrobky (jogurty, sýry) a víno

Středomořská dieta naopak téměř nepracuje s červeným masem a uzeninami. Omezit byste měli také brambory a průmyslově zpracované potraviny, jako jsou sladkosti nebo chipsy.

Tereza Menzlova

Líbil se vám tento článek? Dejte mu 5 hvězdiček. :)

Napsat komentář

Emailová adresa nebude zveřejněna a nebude uložena do žádné marketingové databáze.
Vyžadované informace jsou označeny *.

X