Člověk umí prožít nespočet emocí. Některé jsou žádoucí a vítané, jiné negativní a spojované s nešťastným obdobím života. V dospělosti byste se měli umět vyrovnat se všemi, ale na náhlý smutek se připravit nedá. Pomocí jednoduchých triků jdou jeho dopady jen lehce zmírnit.
Pět fází smutku, kterým se nevyhnete
Každý má hranici pro vnímání smutku jinde. Nejintenzivněji ho prožíváte při ztrátě člena rodiny, přítele nebo domácího mazlíčka. Všichni byli nedílnou součástí vašeho života a prázdno po nich se nedá hned zaplnit. S jistotou nelze ani určit, v jakém pořadí se dostaví jednotlivé projevy smutku. Jednoho svírají pocity nespravedlnosti a záchvaty vzteku, druhého fyzické nevolnosti. Smutek je proces o pěti fázích, ty se ale mohou vzájemně prolínat a zasahovat různou silou.
- Fáze popírání
- Nechcete přijmout fakt, že došlo ke ztrátě, musíte si dokola ověřovat informace a ujišťovat se, že jde o realitu. Je to první a zcela přirozená reakce. Někdo ji překoná do hodiny, jiný se s ní potýká i několik dní. V krajním případě se tato fáze může opakovaně vracet a prohlubovat smutek ze ztráty
- Fáze hněvu
- V momentě, kdy přijmete nastalou situaci, dostaví se pocity vzteku. Obviňujete sebe, že jste nezasáhli. Stejně tak všechny okolo, kteří mohli tragédii předejít nebo ji ovlivnit. Hledáte viníka, abyste ulevili vlastní duši a našli způsob, jak se se ztrátou lépe smířit a obhájit si ji
- Fáze smlouvání
- Veškerou pozornost upínáte k tomu, abyste vše vrátili do původního stavu. Chcete se probudit do nového dne a začít znovu
- Fáze deprese
- Plnou vahou na vás dopadá únava, bezmoc, energetický deficit, jste plačtiví, úzkostliví, neteční. V této fázi si uvědomujete, že to, co se stalo, je nezvratné. Jde o pouhý boj o vlastní přežití a mentální rovnováhu. Proces je fyzicky i psychicky velmi náročný a často je třeba podpory druhých nebo terapií a léků.
- Fáze smíření
- Pomalu se sžíváte s novou situací a opět se zaměřujete na svůj život, začínáte fungovat ve všech sociálních rolích a životní ztrátu vnímáte jako součást života. Na jednu stranu vás poznamenala, na druhou musíte být silnější a poprat se s následky tak, abyste byli schopní pokračovat ve svém bytí.
Obranný mechanismus
Existuje celá řada triků, jak překonat smutek co nejrychleji. Na každého platí něco jiného, musíte hledat to pravé, co vám skutečně uleví.
- Nebojte se emocí
- plačte, vztekejte se, buďte úzkostliví a zranitelní
- Mluvte o svých pocitech
- s terapeutem, se svými blízkými, sami se sebou při „sezení“ u zrcadla – musíte vyvolat dojem, že se se svými problémy svěřujete a říkáte je nahlas
- Vytvořte si harmonogram
- každý den se na pár hodin odkloňte od smutku – zahrajte si squash, vařte, cestujte
- Nezapomínejte na denní rutinu
Na druhé straně se vyvarujte rizikových situací a nedělejte přelomová rozhodnutí, vyřaďte alkohol a nezavrhujte svůj vlastní život – osobní, rodinný ani pracovní.
Na dobu určitou
Smutek ze ztráty člověka nebo domácího mazlíčka trvá u každého jinak dlouho. Nejhlubší pocity zmaru vás potrápí v průměru šest až osm týdnů. Pak se bude intenzita zmírňovat a ustálí se v rovině, kdy zůstanou jen vzpomínky. Cenné a niterní. V extrémních případech se ale doba truchlení může protáhnout i na čtyři roky. Pokud vás smutek paralyzuje a neumožňuje vám návrat k životu před ztrátou, vyhledejte odbornou pomoc. Smutek patří k emocím, které lze překonat.
Zdroj: familydoctor.org
Ano souhlasím,zemřel nam syn na covid v červnu.Jsem ve fázi obvinování ,sebe lekařů snachy.Další den zase uvažuji realně a uvědomuji si,že za to tito lidé nemohou.Jenže jsou chvíle kdy emoce ovlivní mé ovládání a pláču tam kde rád chodil,co měl rád a jsem marná.CHodím na hřbitov vždy na den úmrtí a v den pohřbu.Měla jsem tři syny a nyní když tito dva chodí k nám aby nám pomohli nemohu se pořád ubránit pláče,chybí mi ten třetí má tam být a už nikdy nepřijde nezavolá.Byla jsme velmi veselá a pohodová rodina ,kluci se měli moc rádi.Vždy si pomáhali a byli spolu moc rádi.Když byli spolu ,tak se opět měnili v malé kluky a stále si vyprávěli dookola zážitky z dětsví.Manželky i jejich děti se už smáli a očekávali tyto naše zážitky.
Já mám podporu v rodině ale nejde žít jako před tím.Děkuji ,že to mohu někomu napsat.
Se vším v daném článku souhlasím, prošla nebo procházím všemi fázemi, ztráta nejbližšího člověka je pro mě velká zkouška mě samotné a stále sbírám sílu nějak přežít.
To vse jsem prozila aled neumela jsem to pojmenovat.
Dekji za clanek.