Hlávkový salát patří mezi zeleninu, kterou bychom rozhodně neměli vynechávat z jídelníčku, neboť má mnoho potřebných živin a je snadno stravitelný. Dodává zejména karoten (provitamin A), kterého dobře využijeme, jestliže salát připravujeme s tukem. Obsahuje i vitamíny skupiny B a C. Z nerostných látek má mnoho vápníku, železa i draslíku. Je dovolen i při dietách. Malým dětem jej podáváme ve formě šťávy nebo kaše.
Pravý hlávkový salát tvoří pěkně uzavřené hlávky. Jarní, pařeništní salát má křehounké listy, kdežto salát letní a podzimní (polní) je už tužší a musíme často okrajové silné listy odkrojit. Nezahazujeme je, protože se dají upotřebit na přípravu dušeného pokrmu podobně jako špenát, nebo je vyvaříme do polévky. Salát přenášíme a pereme opatrně, abychom nepřelámali listy. Před přípravou pečlivě prohlížíme list za listem, aby v něm nezůstal hmyz nebo písek. Nejlépe se salát pere, oddělíme-li každý list zvlášť. Salát má být dobře okapaný, než jej spojujeme se salátovou zálivkou. Do druhého dne udržíme salát čerstvý v mokrém papírovém pytlíku nebo řezem postavený do misky s vodou. Zálivky děláme jen tolik, aby se se salátem snědla. Řídká zálivka na saláty není vhodná, vitamin C se vylouží do vody, která se nespotřebuje a vlastně vyleje.
