Spinální svalová atrofie (SMA) je jednou z nejrozšířenějších dědičných onemocnění, postihující svaly v celém těle. SMA způsobuje postupnou a trvalou ztrátu svalové hmoty a síly, což vede k omezení pohybových schopností až do úplného postižení. Poznejte, co SMA vlastně je a jakou představuje výzvu pro lékaře i rodiny pacientů.
Co je spinální svalová atrofie?
Spinální svalová atrofie (anglicky Spinal muscular atrophy, zkráceně SMA) je genetické onemocnění postihující centrální nervový systém, periferní nervový systém a dobrovolný pohyb svalů (kosterní svalstvo).
Většina nervových buněk, které ovládají svaly, se nachází v míše, což vysvětluje slovo míšní(páteřní) v názvu onemocnění. Spinální svalová atrofie je svalové onemocnění, protože primárně působí na svaly, které nedostávají signály z těchto nervových buněk.
Atrofie je lékařský termín pro zmenšování, což se obecně děje se svaly, když nejsou stimulovány nervovými buňkami. SMA zahrnuje úbytek nervových buněk zvaných motorické neurony v míše a je klasifikována jako onemocnění motorických neuronů.
U nejčastější formy Spinální svalové atrofie (SMA s chromozomem 5 neboli SMN-related SMA) existuje velká variabilita ve věku nástupu, příznacích a rychlosti progrese.
Věk, ve kterém začínají příznaky SMA, zhruba koreluje se stupněm postižení motorických funkcí: Čím dřívější je věk nástupu, tím větší je dopad na motorické funkce. Děti, u nichž se příznaky projeví při narození nebo v kojeneckém věku, mají obvykle nejnižší úroveň funkcí (typ 1).
SMA s pozdějším nástupem a méně závažným průběhem (typ 2 a 3 a u dospívajících nebo dospělých typ 4) obecně koreluje se stále vyšší úrovní motorických funkcí.
Příčiny spinální svalové atrofie (SMA)
Chromozom 5 spinální svalové atrofie je způsoben nedostatkem proteinu motorického neuronu zvaného SMN, což znamená „přežití motorického neuronu“. Tento protein, jak už jeho název napovídá, je zřejmě nezbytný pro normální funkci motorického neuronu.
SMN hraje klíčovou roli v expresi genů v motorických neuronech. Jeho nedostatek je způsoben genetickými vadami (mutacemi) na chromozomu 5 v genu zvaném SMN1. Nejčastější mutací v genu SMN1 u pacientů s diagnózou SMA je delece celého úseku.
Jiné vzácné formy SMA (nechromozom 5) jsou způsobeny mutacemi v jiných genech než SMN1.
Příznaky spinální svalové atrofie (SMA)
Příznaky spinální svalová atrofie mají široké spektrum, od mírných až po závažné.
- Svaly blíže středu těla (proximální svaly) jsou u spinální svalové atrofie obvykle postiženy více než svaly vzdálenější od středu těla (distální svaly).
- Svaly blíže středu těla (proximální svaly) jsou u spinální svalové atrofie obvykle postiženy více než svaly vzdálenější od středu (distální svaly).
Hlavním příznakem spinální svalové atrofie související s chromozomem 5 (SMN) je slabost svalů. Nejvíce jsou postiženy svaly nejblíže středu těla, například svaly ramen, boků, stehen a horní části zad. Zdá se, že dolní končetiny jsou postiženy více než horní končetiny a hluboké šlachové reflexy jsou snížené.
Zvláštní komplikace nastávají, pokud jsou postiženy svaly sloužící k dýchání a polykání, což vede k poruchám těchto funkcí. Pokud dojde k oslabení zádových svalů, může dojít ke vzniku zakřivení páteře.
Věk nástupu a dosažená úroveň motorických funkcí se u spinální svalové atrofie související s chromozomem 5 značně liší. Ty zhruba korelují s tím, kolik funkčního proteinu SMN je přítomno v motorických neuronech, což zase koreluje s tím, kolik kopií genů SMN2 člověk má.
Smyslové, mentální a emocionální funkce jsou u SMA s chromozomem 5 zcela normální.
Některé formy SMA nejsou spojeny s chromozomem 5 ani s nedostatkem SMN. Tyto formy se značně liší závažností a nejvíce postiženými svaly. Zatímco většina forem, stejně jako forma související s chromozomem 5, postihuje převážně proximální svaly. Ale existují i jiné formy, které postihují převážně svaly distální.
Jaký je průběh spinální svalové atrofie?
U SMA vázané na chromozom 5 platí, že čím později začnou příznaky a čím více je v těle proteinu SMN, tím mírnější bude pravděpodobně průběh onemocnění. Zatímco v minulosti kojenci s SMA obvykle nepřežívali déle než dva roky, dnes již většina lékařů považuje SMA související s SMN za kontinuální onemocnění a raději nedělá rigidní předpovědi ohledně délky života nebo slabosti striktně na základě věku začátku onemocnění.
Spinální svalová atrofie je nejčastější genetickou příčinou úmrtnosti kojenců.
Zdroj informací: https://www.mda.org/disease/spinal-muscular-atrophy
Zdroj fotek: pixabay.com, pexels.com
