Přestože se pravé příčiny vzniku nejčastější formy demence, Alzheimerovy choroby, ještě na 100 % nepotvrdily, existují jisté spekulace. Mezi hlavní příčiny patří úbytek acetylcholinu, který patří mezi neurotrasmitery, tzv. přenašeče nervových vzruchů.
Lékařský tým z italské Univerzity La Sapienza v Římě přišel na nový poznatek, který by mohl včas podchytit vývoj Alzheimerovy choroby.
Choroba s příčinou neznámou
Alzheimerova choroba u nemocného způsobuje degenerativní zánik neuronů. Kromě poruchy paměti dochází k narušenému úsudku a myšlení. Nemoc přitom progreduje a způsobuje problémy s vyjadřováním, rozhodováním, člověk postupně ztrácí soběstačnost i orientaci v čase, místě, i osobě.
Kromě úbytku acetylcholinu je viditelný i pokles noradrenalinu, serotoninu, glutamátu, GABA, neuropeptidu Y, somatostatinu a substance P. Rizikovým faktorem pro vznik této nemoci je věk nad 65 let, genetické predispozice, pohlaví, vzdělání, prostředí, ve kterém jedinec žije, ale i strava. U žen je přitom výskyt mnohem vyšší. Na vině mohou být hormony nebo vyšší věk dožití, než je tomu u mužů.
Podstatou vzniku je tvorba amyloidu β v mozkové tkání, který vzniká syntézou amyloidového prekurzorového proteinu. Dále dochází k poškození neuronů tau proteiny, které následnou přeměnou v uzlíčky způsobují buněčnou smrt.
Léčba dokáže progresi nemoci pouze zpomalit
Přestože je pro Alzheimerovu chorobu již lék vyvinut, dokáže pouze udržet kognitivní funkce a kvalitu života člověka prodloužit. Progresi tak lze pouze zpomalit, ale nelze jí zabránit.
Podle doktorky Scuderi a jejího týmu z Univerzity La Sapienza by mohl být podchycen i úplný začátek Alzheimerovy choroby. Zkoumáním in vivo i in vitro modelů neuroinfekce totiž objevili poznatek, že by právě takto cílená léčba mohla být účinná. Včasným zahájením léčby zánětu mozku by se tak mohlo eliminovat riziko vzniku samotné Alzheimerovy choroby.
Tento nový poznatek by mohl přinést revoluci v léčbě
Zatím není úplně jasné, jak moc bude tento poznatek v medicíně užitečný. Může se ale stát, že tato cesta povede ke kýženému výsledku. Co ale smíme udělat pro své zdraví mozku my?
Pravidelně jej procvičujme! Pomáhá čtení, poslech hudby, nebo učení se hře na hudební nástroj. Zálibu můžete nalézt i v učení nového jazyka nebo dalších nových věcí.
Z toho všeho nesmíme vytrhnout ani pravidelný pohyb na čerstvém vzduchu, dostatek spánku, ale i zdravý jídelníček, ve kterém by rozhodně neměla chybět dávka potřebných omega-3 nenasycených kyselin.
