Vytrvalá, 10-50 cm vysoká bylina s plazivým, podzemním, silným, šupinatým a rozvětveným oddenkem, z něhož vyrůstají vzpřímené nebo obloučnatě prohnuté, lysé a hranaté, nahoru skoro dvouřízně smačklé lodyhy s několika brzo opadavými, blanitými šupinami naspodu pod listy. Listy podlouhle vejčité až elipčitě kopinaté, lodyhu poloobjimající, k oběma koncům zúžené, 3-12 cm dlouhé a 1,5-5 cm široké, vzhůru namířené, dosti tuhé, se zřetelnými podélnými žilkami, svrchu zelené, vespod sivě zelené.
Květy vyrůstají v paždí listů jednotlivě nebo po dvou (řidčeji po 3-5) na stopkách až 2 cm dlouhých a jsou převislé. Jejich okvětí je bílé, trubkovité, dole trochu břichaté, lysé, 14-17 mm dlouhé a 5-7 mm široké, na konci se 6 podlouhle trojhrannými, zelenavými a až 4 mm dlouhými cípy. Šest tyčinek přirůstá v polovině okvětní trubky a jejich prašníky jsou podlouhlé a asi tak dlouhé jako nitky. Semeník je svrchní, trojpouzdrý, kulovitý, s dosti dlouhou čnělkou a mění se za plodu v modročernou, kulatou, 8-12 mm v průměru měřící bobuli. Kvete v květnu a červnu.
Roste hojně ve světlých a sušších lesích listnatých i v borech, také v křovinách, na kamenitých stráních i na skalách, z pahorkatiny až do subalpinského pásma skoro v celé Evropě, dále v Sibiři až za Bajkalské jezero a do západního Himálaje. Kromě kokoříku vonného rostou u nás ještě další tři druhy tohoto rodu.
(A.Pilát, O.Ušák)
