Hřebíčkovec šabrejový (Syzygium cumini), známý také pod názvem kryškovec vykrojený, je vzrostlým a dlouhověkým stromem. Jeho domovinou jsou oblasti tropů a subtropů, kde je ceněn zvláště pro své zdravé a velmi chutné plody. Téměř všechny části stromu však mají velmi zajímavé možnosti využití.
Výskyt
Hřebíčkovec šabrejový bývá také někdy označován jako eugenia jambolana, kryškovec vykrojený či je zastoupen ájurvédským názvem jambolan. Strom patří mezi posvátné stromy hinduismu a je zasvěcen Krišnovi. Bývá proto často vysazován v blízkosti chrámů. Na mnohá místa se dostal právě díky šíření hinduismu. Původem je strom z indického subkontinentu, ale postupně se rozšířil do dalších oblastí jižní a jihovýchodní Asie, Austrálie, Afriky až do Karibiku a na pevninskou Ameriku.
Strom
Hřebíčkovec šabrejový roste především ve vlhkých lesích a je velmi odolný. Jedná se o stálezelený, rychle rostoucí strom, který dosahuje výšky až 30 m. Kmen dosahuje šířky až 1 m. Hřebíčkovec je dlouhověkým stromem, který se běžně dožívá stáří okolo 100 let. Vyrůstá poměrně rychle a své plné velikosti dosahuje ve 40 letech. Hřebíčkovec je využíván jako okrasný i užitkový strom. Typický je i svou popraskanou texturou kůry a tmavě zbarvenými lesklými plody.
Plody
Hřebíčkovec vykvétá vonnými květy o velikosti asi 2, 5 cm. Z nich se vytváří podlouhlé plody tmavě fialové barvy. Ty vyrůstají v plodenství v počtu od několika kousků až po deset kusů, ale i více. Plody dozrávají v období od července do září. Velikost podlouhlého plodu je 2 až 4 cm. Jejich barva se při zrání mění od zelené, přes červenou až po tmavě fialovou, mnohdy černou. Typická je hladká, leklá a tenká slupka se šťavnatou dužinou. Plody obsahují asi 4 cm dlouhé semeno. Některé plody obsahují i dvě až pět drobnějších semen. Plody mají sladkou chuť s mírnou kyselostí. Nezralé plody mohou být nepříjemně kyselé.
Použití
Plody se konzumují syrové či se z nich připravují džemy, omáčky a jsou součástí mnoha druhů cukrovinek. Z plodů se také získává šťáva, která se dále používá při výrobě zmrzliny, sirupů a ovocných nápojů. Z plodů se vyrábí i ovocné víno či destiláty. Ze stromu se využívají také listy, ze kterých se získává vonný olej, ale také kůra, která efektivně barví tkaniny. Používá se také dřevo z hřebíčkovce, které je velmi tvrdé a odolné proti termitům.
Zdravotní přínosy
Plody hřebíčkovce byly od dávných dob součástí tradičního léčitelství. Užívaly k léčbě infekcí, dýchacích potíží, při poruchách trávení, na zmírnění únavy či jako podpora hojení ran. Vysoce účinné jsou však plody při léčbě diabetu.
Trávicí potíže
Při trávicích obtížích se používají plody hřebíčkovce či jejich šťáva. Pomáhají při nadýmání a podporují trávení. Působí také jako diuretikum.
Cukrovka 
Několik studií prokázalo, že plody a semena kryškovce či hřebíčkovce mohou mít anti-diabetické účinky. Při léčbě se užívají drcená či máčená semena, která obsahují důležité alkaloidy, které mají vliv na snížení hladiny krevního cukru. Semena obsahují také kyselinu ellagovou, která snižuje krevní tlak.
Dužina ovoce pomáhá také snižovat hladinu cukru v krvi a působí jako nefroprotektivní činidlo. Nefropatie je onemocněním ledvin. Ve spojitosti s cukrovkou se objevuje diabetická nefropatie, tedy chronické onemocnění ledvin, které je způsobeno vlivem dlouhodobě zvýšené glykemie.
Ájurvéda
V ájurvédě jsou plody považovány za přírodní lék na cukrovku a používány jsou i jako prevence. Prášek ze semen se v ájurvédě užívá jako léčebná látka pro léčbu cukrovky. Ájurvéda užívá také plody hřebíčkovce pro léčbu komplikací spojených s diabetem, jako je únava či hormonální problémy. Odvar z kůry hřebíčkovce je používán i při astmatu, zánětech průdušek či k dezinfekci ústní dutiny.
POZOR: Plody hřebíčkovce (popřípadě šťáva z nich) by se neměly konzumovat po pití mléka. Nedoporučuje se konzumovat plody na prázdný žaludek či jich sníst příliš mnoho najednou.
