Mladí muži trpící nadváhou si mohou zadělávat na závažné zdravotní problémy. Srdeční a cévní onemocnění se mohou rodit už velice brzy. Švédští výzkumníci poukazují na reálných datech nebezpečí nezdravého životního stylu mladých mužů, který nejprve vede k obezitě, později však k vážným problémům.

Jak a kde výzkum probíhal?

Na analýze se podílelo hned několik odborníků z Centra pro kostní a kloubní výzkum, Institutu medicíny a jádra bioinformatiky, Institutu biomedicíny, Zařízení molekulární a klinické medicíny a Akademie Sahlgrenska na Gothenburgově univerzitě ve Švédsku. 

Kohortová studie byla provedena s 37 669 respondenty mužského pohlaví z Gothenburgu ve Švédsku. Ústředními daty byla výška a váha respondentů v dětství a v rané dospělosti. Z těchto dvou hodnot se vždy vypočítala hodnota BMI, která vlastně stojí za celým průzkumem. BMI (body mass index) je indexem tělesné hmotnosti, na jehož základě lze jednoduše zjistit nejen nadváhu, ale i obezitu, normu nebo naopak podvýživu. 

Tato longitudinální studie počala rokem 1945 a shromažďovala data nových respondentů do roku 1961. Participanti byly sledováni do svých 52 až 68 let. První BMI bylo zaznamenáno v osmi letech věku respondenta, druhá hodnota pak v jeho 20 letech. Cílem bylo zjistit, jaký vliv má obezita nebo nadváha v dětství nebo rané dospělosti na budoucí zdraví, přičemž konkrétním cílem byla analýza dat ze vzniklé cévní mozkové příhody. 

Do skupiny s nadváhou byli začleněni chlapci s hodnotou BMI nad 17,9, s obezitou nad 20. V rané dospělosti se do skupiny s nadváhou začlenili jedinci s hodnotou BMI nad 25, do skupiny s obezitou nad 30. 

A jak dopadly výsledné hodnoty?

Během doby průzkumu bylo zaevidováno celkem 918 případů s mrtvicí. Z toho bylo celkem 672 případů s ischemickou cévní mozkovou příhodou, 207 případů s hemoragickou cévní mozkovou příhodou a zbytek, tedy 39 nebylo přesně identifikováno

Co tyto výsledky znamenají? Podívejme se na ně v procentech. 

U jedinců, jejichž váha v průměrných 8 letech dosahovala normálu, ale ve věku kolem 20 let se dostali do škály nadváhy, riziko vzniku mrtvice vzrostlo na 81 % v porovnání s těmi, kdo měli váhu v normě. 

Každý nárůst standardní odchylky o 2 body BMI přestavoval o 21 % vyšší riziko vzniku cévní mozkové příhody, o 19 % vyšší riziko vzniku ischemické mrtvice a 28 % vyšší riziko vzniku hemoragické mrtvice.

U mužů, kteří měli nadváhu v 8 i ve 20 letech, měli riziko výskytu této nemoci zvýšeno o 71 %

Zvýšené riziko však nebylo prokázáno u mužů obézních ve svých 8 letech, kteří následně zhubli a dostali se do normy.

Všechna data byla odebrána z Národního registru hospitalizovaných pacientů a Národního registru úmrtí.

Nezdravá výživa je dalším faktorem, který se může přičíst vzniku mrtvice.
pixabay.com

Jakým způsobem autoři výzkumu hovoří o výsledku?

Připouštějí, že by se hodnoty zvýšeného BMI v rané dospělosti mohly připisovat na pozdějším výskytu cévní mozkové příhody. Na vině může být i zvýšený krevní tlak, který je považován za hlavní rizikový faktor. 

Toto studie má, jako ostatně více jiných studií, drobné mezery. Přesto všechno ale můžeme vidět, že existuje celkem velká souvislost s výskytem kardiovaskulárních onemocnění a nadváhou nebo obezitou. 

Výzkum byl ukončen, když participanti dosáhli věku mezi 52. a 68. rokem, což mohlo zkreslit celkový počet nemocných cévní mozkovou příhodou. Je dost pravděpodobné, že se počet s časem navýšil. 

Převážná většina respondentů dostala cévní mozkovou příhodu přesto, že se měli normální váhu v dětství i dospělosti. Respondentů patřících do příslušných skupin bylo mezi 4-67 muži, což je celkem málo na prokazatelnou věrohodnost studie. 

Dále se studie mohla zkreslit na základě dat odebíraných pouze od jedinců žijících v jediném městě ve Švédsku. Zkoumáním žen nebo širší populace by se konečné výsledky mohly také nepatrně odlišovat. 

Kromě samotného BMI musíme také vzít v potaz i další faktory, které mohly vzniku cévní mozkové příhody přispět. Nemáme zde informace, zda jednotlivci kouřili, jak se stravovali a zda cvičili. 

Hodnoty byly navíc odebrány pouze ve věku 8 a 20 let. Pak už není znatelné, zda se váha navyšovala, nebo jedinec časem zhubl.

Mimo to, že jsme se díky průzkumu dozvěděli, že existuje souvislost mezi nadváhou v rané dospělosti a zvýšeným rizikem mrtvice v dospělosti pozdní, není zde pravděpodobnost rizika nadváhy ve dětském věku.

Kouření je dalším faktorem, který se může přičíst vzniku mrtvice.
pxfuel.com

Co můžeme ke snížení rizika kardiovaskulárního onemocnění udělat my?

Smrt z kardiovaskulárních příčin je velice častá. Týká se to zejména infarktu myokardu, srdečního selhání nebo cévních mozkových příhod. Nadváha je jedním z rizikových faktorů, které se na vzniku obtíží připisují. Na vině může být i kouření, nezdravá životospráva, dlouhodobý stres nebo vysoký krevní tlak. Ten jde často ruku v ruce s nárůstem hmotnosti.

Pro udržení celkového zdraví nesmíme zapomínat na pravidelný pohyb. Nezáleží na intenzitě, ale na pravidelnosti. Stačí dlouhé procházky, jízda na kole nebo zkrátka to, co vás baví. Na stravu by se zajisté nemělo také zapomínat. Ke zdravému stravování patří i pravidelný pitný režim. Omezit kouření nebo úplné skončení není také úplně od věci. Navíc tím předejdete i dalším možným onemocněním. Alkohol si klidně dopřejte, ale opravdu s mírou. Neboť jak se říká, všeho moc škodí.