Zdá se to jednoduché, stačí si rychle spočítat naše BMI neboli index tělesné hmotnosti a hned víme, jak na tom naše tělo je. BMI je totiž často prezentováno jako klíč k odhalení tajemství našeho zdraví. Stále více lidí ale začíná toto číslo, stanovené pouze na základě poměru hmotnosti a výšky, zpochybňovat. Je tedy index tělesné hmotnosti vhodným měřítkem zdraví, nebo ne?
BMI a životní pojištění
BMI index se počítá vydělením hmotnosti daného člověka druhou mocninou jeho výšky, přičemž hmotnost se uvádí v kilogramech a výška v metrech. Výpočtem následně zjistíme, zda z hlediska tělesné konstituce netrpíme obezitou nebo naopak podváhou. Na základě výsledku se totiž vydělují čtyři základní kategorie:
- BMI < 18,5 : podváha
- BMI 18,5-24,9 : normální váha
- BMI 25,0- 29,9 : nadváha
- BMI > 29,9 : obezita
Index vyvinul belgický matematik Adolphe Quetelet už v roce 1832. Skutečný rozmach ale zaznamenal až v polovině 20. století, a to překvapivě díky pojistitelům, kteří se s jeho pomocí snažili popsat populaci, aby mohli určit životní pojištění. Zkoumání BMI velkých skupin lidí totiž odhalilo některé těžko přehlédnutelné zákonitosti. Určité rozmezí BMI, především to značící nadváhu a obezitu, bylo spojeno s větším rizikem onemocnění a úmrtnosti, a tak byly stanoveny hranice. Pod touto hranicí jste „zdraví“, nad ní jste „rizikoví“. Nicméně v medicíně jen málokdy platí přesné matematické vzorce a čísla.
BMI index není magické číslo
I když mnoho z nás považuje index tělesné hmotnosti za průkazný a univerzální nástroj, je třeba si uvědomit jeho limity. Jaké faktory mohou způsobit, že BMI index není přesný?
- Věk a pohlaví – s přibývajícím věkem dochází k úbytku svalové hmoty a naopak roste podíl tělesného tuku. Rovněž ženy mají od přírody větší podíl tuku než muži. Výpočet BMI se též nedoporučuje aplikovat u dětí.
- Svalová hmota – Sportovci mají obvykle vyšší procento svalové hmoty a nižší procento tukové hmoty než průměrná populace. Tyto faktory mohou ovlivnit jejich BMI index. Mohou se tak snadno pohybovat v kategorii nadváhy, přestože jejich celkový zdravotní stav je skvělý.
- Rozložení hmotnosti – tvar jablka či hrušky neovlivňuje pouze preference v oblasti oblečení, jinými slovy BMI index nikterak nezohledňuje obvod pasu. Dva lidé s různým obvodem pasu mohou vážit stejně, a mít tak stejné BMI, jejich riziko vzniku určitých onemocnění ale nemusí být stejné. Břišní tuk je totiž spojen s vyšším rizikem metabolických a kardiovaskulárních onemocnění.
- Rasa a etnický původ – mezi různými skupinami lidí existují biologické a genetické rozdíly ve vztahu mezi hmotností, svalovou hmotou i rizikem onemocnění. BMI to ale nezohledňuje. Studie například ukazují, že černošské ženy mají při vyšším BMI menší metabolické riziko než bělošské ženy. Rovněž u osob asijského původu může být BMI zavádějící. Tyto osoby mají totiž i při nižším BMI vyšší riziko metabolických onemocnění, jako je cukrovka, než lidé evropského původu.
Proč i přes to všechno BMI nezatracovat?
Pokud na základě svého BMI indexu zjistíte, že se pohybujete mimo normální rozmezí, může to být motivace k tomu zamyslet se nad svým tělem a zdravotním stavem podrobněji. Lidé nemusí automaticky snížit BMI do „normálního rozmezí“, aby se projevily zdravotní výhody. I snížení o jeden nebo dva body může například u obézních lidí významně snížit riziko onemocnění, jako je cukrovka a kardiovaskulární choroby. I když vysoké BMI automaticky neznamená špatné zdraví, je třeba si uvědomit, že u většiny lidí se stoupajícím BMI stoupá i riziko zdravotních potíží.
Představte si tedy BMI spíše jako jeden dílek velké skládačky, jako součást celkového obrazu vašeho zdraví. Mezi další cenné dílky patří například krevní tlak, krevní cukr, cholesterol, srdeční frekvence, obvod pasu či poměr svalové hmoty a tuku.
Chcete své BMI snížit? Naučte se efektivně spalovat kalorie.
Zdroj: health.harvard.edu, ncbi.nlm.nih.gov, cdc.gov, pubmed.ncbi.nlm.nih.gov
