Benigní versus maligní nádory: Které jsou ty zlé a proč?

Když slyšíme slovo nádor, většině z nás se automaticky vybaví též slovo rakovina. Ve skutečnosti ale velké množství nádorů rakovinných není. V čem spočívají hlavní rozdíly mezi nezhoubnými a zhoubnými nádory, jak je lékaři odlišují a jak se liší jejich léčba?

Co je nádor?

Slovem nádor se označuje shluk abnormálních buněk, v závislosti na typech buněk se pak mluví o nádoru:

• benigním neboli nezhoubném
• premaligním neboli předrakovinném
• maligním neboli zhoubném

Benigní nádory

Nezhoubné nádory nejsou rakovinné, nenapadají okolní tkáň ani nemetastázují. Přesto mohou způsobit problémy, zejména pokud rostou v blízkosti životně důležitých orgánů, tlačí na nerv nebo omezují průtok krve. Mezi nejčastější typy patří:

• adenomy neboli polypy – vyvíjejí v žlázovitých buňkách epitelové tkáně, což je tenká vrstva tkáně pokrývající žlázy, orgány a další struktury
• fibroidy neboli myomy – nejčastěji se vyskytují v děloze
• hemangiomy – jsou tvořeny nadbytečnými krevními cévami, často se vyskytují na kůži a játrech
• lipomy – pomalu rostoucí nádory, které se tvoří v tukové tkáni pod kůží, zejména na krku, ramenou, v podpaží nebo na trupu

Premaligní nádory

Nezhoubné nádory se nemusí nutně změnit ve zhoubné, některé z nich ale mají potenciál stát se rakovinnými, pokud se abnormální buňky nadále nekontrolovaně mění a dělí. Vzhledem k tomu, že je obtížné určit, které nádory budou progredovat, je třeba je pečlivě sledovat, nebo případně i odstranit. Například polypy tlustého střeva jsou často předrakovinné, a přestože může trvat deset i více let, než se vyvinou v rakovinu, obvykle se preventivně odstraňují.

Maligní nádory

Naše tělo neustále produkuje nové buňky. Někdy při tom dojde k poškození DNA, takže se nové buňky vyvíjejí abnormálně. Místo aby odumřely, množí se dál rychleji, než imunitní systém zvládne, a vytvářejí nádor. Některé rakovinné buňky se mohou přesunout do krevního oběhu nebo lymfatických uzlin, odkud se mohou rozšířit do dalších tkání v těle, tomu se říká metastázy. Mezi typy zhoubných nádorů patří:

• karcinomy – nejčastější typ zhoubných nádorů, vyvíjejí se v epiteliálních buňkách. Mezi tyto nádory patří rakovina prsu, tlustého střeva, prostaty, močového měchýře či žaludku.
• sarkomy – nádory podpůrných tkaní, vyskytují se v kostech, svalech, vazech či cévách
• germinální nádory – nejčastěji vznikají ve vaječnících či varlatech
• blastomy – embryonální nádory vycházející z buněk nervové tkáně, například mozku

Hlavní rozdíly mezi benigními a maligními nádory

I když samozřejmě mohou existovat výjimky, hlavní rozdíly mezi oběma typy nádorů jsou podle odborníků jasné a konzistentní.

Benigní nádory:

• buňky nemají tendenci se šířit
• většinou rostou pomalu
• nenapadají okolní tkáně, nemetastázují do jiných částí těla
• mají tendenci mít jasné hranice
• pod mikroskopem vypadají tvar, chromozomy a DNA buněk normálně
• většinou nevylučují hormony ani jiné látky
• nemusí vyžadovat léčbu, pokud neohrožují zdraví
• není pravděpodobné, že by se po odstranění znovu objevily nebo vyžadovaly další léčbu, například ozařování nebo chemoterapii

Maligní nádory:

• buňky se mohou šířit
• obvykle rostou poměrně rychle
• často napadají bazální membránu
• mohou se šířit krevním řečištěm nebo lymfatickým systémem do okolní tkáně
• mohou se po odstranění znovu objevit, někdy i v jiných oblastech než v původním ložisku
• buňky mají abnormální chromozomy a DNA charakterizované velkými a tmavými jádry, mohou mít abnormální tvar
• mohou vylučovat látky, které způsobují únavu a hubnutí
• často vyžadují agresivní léčbu, včetně chirurgického zákroku, ozařování, chemoterapie a imunoterapeutických léků

Zdroj: cancercenter.com, healthdigest.com, cancer.ca, ncbi.nlm.nih.gov, choicecancercare.com