Vážnější poranění a náhlá onemocnění vyžadují co nejrychlejší dopravení postiženého k lékaři nebo rovnou do nemocnice. Doprava raněného musí být rychlá, bezpečná a šetrná. Nesmí se při ní zvětšovat bolest raněného otřesy a nepohodlím, neboť to napomáhá vzniku šoku. Při těžkých úrazech má jet s raněným průvodce. Doprava raněného závisí na prostředí, v jakém došlo k poranění, na počtu lidí, kteří mohou poskytnout první pomoc, a na možnosti získání dopravního prostředku.
Nouzový způsob je doprava raněného jedním zachráncem:
1. podpíráním,
2. odnášením v náručí,
3. odnášením na zádech nebo přehozením přes rameno,
4. odtažením na stanovém dílci, plachtě nebo chvojí.
Poskytují-li první pomoc dva zachránci a nemají k dispozici nosítka, uplatňují tyto způsoby odsunu:
1. posazením raněného na spojené ruce,
2. posazením na „stoličku“ z překřížených rukou zachránců,
3. posazením na prkénko, silnou hůl nesenou zachránci,
4. uchopením jedním pomocníkem pod koleny a druhým pod paží (ne pří zlomené páteři).
Nejvýhodnější je použít standardních odsunových prostředků – nosítek, nebo improvizovaných – lyží, židle upevněné na pevné hole, žebříku, desky, kabátu navlečeného na hole. Při nesení raněného s kopce nebo do kopce musí být hlava postiženého vždy směrem vzhůru. Odvoz raněného dopravním prostředkem je nejrychlejší, musí se však dít v pohodlné, správné poloze, která odpovídá druhu poranění
Poloha raněného při dopravě
Každý druh poranění vyžaduje při dopravě určitou polohu těla raněného, a proto zachráncům nesmí být lhostejné, v jaké poloze raněný leží a zejména v jaké poloze se dopravuje k lékaři nebo do nemocnice. Poloha podmiňuje ve značné míře další osud a záchranu raněného. Proto uložení raněného do správné polohy patří mezi nejdůležitější úkony první pomoci. Správnou polohou zajišťujeme raněnému pohodlí a co nejmenší dráždění bolestivých míst těla. Správná poloha těla při dopravě je též jedním z principů ochrany raněného před vznikem šoku.
Druhy poloh
Poloha ležmo naznak je vhodná při poranění hlavy se zachovaným vědomím, při poranění páteře a při poranění končetin.
Poloha ležmo naznak s pokrčenými koleny se užívá při poranění břicha.
Poloha ležmo naznak se zvýšenými dolními končetinami a se sníženou hlavou je žádoucí při velkých ztrátách krve a při šoku.
Poloha vpolosedě s nataženýma nohama se doporučuje při poranění krku, hrudníku a při větších poraněních horních končetin.
Do polohy vpolosedě s podloženými pokrčenými koleny ukládáme raněného se zlomenou pánví, při poranění močových a pohlavních ústrojí, při střevní neprůchodnosti a jiných náhlých onemocněních břišních a při břišních úrazech.
Uložení v poloze na boku,v tzv. ustálené stabilizované poloze, je bezpodmínečně nutné u raněných v bezvědomí.
Poloha vsedě nebo doprava pěšky s průvodcem je možná u lehčích poranění obličeje a horních končetin.
Zdroj: J. Junas, PAPP