Příběh Helen může pomoci všem, kteří bojují s nelehkou diagnózou. Přesto, že na vlastní kůži prožila ve svém životě rakovinu hned dvakrát, úspěšně tento boj vyhrála. Pojďme se podívat na její příběh, který může inspirovat k naději na uzdravení.
První rakovina odešla, ale…
V onom roce, 1972, bylo Helen teprve 32 let a prohlášení lékařů bylo jasné. Musela podstoupit totální mastektomii, tedy úplné odstranění prsu. V té době to byla jediná věc, která se v léčbě rakoviny prsu mohla udělat. Za dva roky porodila svou třetí dceru Julianne.
Nicméně, zdraví se neudrželo příliš dlouho. Když bylo Helen 48 let, lékař jí oznámil: “Je mi to líto, ale máte 4. stádium rakoviny vaječníků.”
Probudila jsem se s nevolností
Začalo to jedno ráno, kdy se Helen probudila nafouklá a bylo jí nevolno. Ten den to přestála, ale když to pokračovalo i následující ráno, rozhodla se navštívit svého praktického lékaře. Podstoupila rentgen, ultrazvuk i magnetickou rezonanci, ale na snímcích se nic neprokázalo. Proto lékař usnesl, že jde o zánět žaludku a Helen proto doporučil odpočinek a dietu.
“O dva roky později jsem se probudila s ohromným tlakem v podbřišku.” vzpomíná Helen. Proto se rozhodla kontaktovat lékaře znovu s prosbou o CT vyšetření. Na snímcích sice bylo vidět, že je něco v nepořádku, ale bylo nutné podstoupit i chirurgický zákrok, aby se zjistilo více.
Zákrok trval několik hodin. Tenkrát se lékaři snažili odebrat maximum nádoru, který však prorůstal do břišní dutiny. Bylo nutné podstoupit chemoterapii.
Chemoterapie trvala 7 hodin denně
Přestože se lékařům podařilo odebrat 90 % nádoru, byla nutná i chemoterapie. Koktejl chemoterapeutik Helen opravdu vyčerpával a oslaboval. Měla čím dál méně bílých krvinek. Onkolog se proto rozhodl, že dobu léčby skončí o měsíc dříve, tedy za 5 měsíců.
Zbývalo mi posledních 6 měsíců života
Odborníci stanovili její dobu přežití na dalších šest měsíců. Byla vyčerpaná a neměla chuť k jídlu. Chtěla to všechno vzdát, když k ní promluvila její nejmladší dcera: “Nemůžeš to vzdát. Už žiješ déle, než ti lékaři řekli.”
V té chvíli Helen dostala druhý dech. Uvědomila si, že může zapojit i svou iniciativu. Začala se více starat o svůj duchovní život. Do kostela chodila skoro každý večer. Jako žena pastora měla i velkou oporu od lidí, kteří za ni intenzivně modlili. Kromě toho se Helen odhodlala k hledání na internetu.
Bojovala ze všech sil
Začala s odšťavňováním mrkve, čas od času si tam přihodila i česnek nebo jablko. Jejím cílem bylo vytvoření karotenózy. Pila tak moc mrkví, že sama začala být oranžová jako mrkev.
Začala se zajímat také o techniku “ruce na terapii” od Janet Ziegler, díky níž pochopila, že její myšlení může změnit její situaci. Již nepřemýšlela tak, že rakovinu má, nýbrž začala myslet tak, že rakovinu měla.
Dnes je to 31 let, kdy Helen porazila druhou zákeřnou rakovinu. Vše je zázrak, který byl podpořen vírou v Boha, nadějí a silnou vůlí. A také důkazem, že naděje umírá jako poslední.
Ilustrační foto: Shutterstock.com.
Zdroj: Helen Ziatyk pro MedicalNewsToday.com.
