Roušky a respirátory jsou již mnoho měsíců jednou z věcí, bez které téměř neopouštíme domov. Obecně jsou pokládány za jednu z hlavních zbraní, kterou lidstvo proti pandemii koronaviru má. O tom, jaká konkrétní rouška či respirátor je nejúčinnější, nebo jak je správně nosit, bylo řečeno i napsáno již mnohé. Možná i vy jste si ale při sledování těchto informací všimli, že jsou tyto ochranné prostředky často doporučovány především na základě laboratorních studií. Zkoumal ale někdo vůbec jejich efektivitu v reálných podmínkách?
Výjimečná rozsáhlá studie v praxi
Právě z tohoto důvodu od listopadu 2020 do dubna 2021 provedli výzkumní pracovníci Yale University a Stanford Medicine unikátní randomizovanou kontrolovanou studii, která se zaměřila na zjištění přínosů a efektivity nošení různých typů ochranných prostředků v reálných podmínkách. Výzkumníci rovněž spolupracovali s neziskovou organizací Innovations for Poverty Action.
Studie se zúčastnilo 342 126 dospělých osob v 600 vesnicích na bangladéšském venkově. Ve 300 vesnicích přitom nebylo nošení ochranných prostředků nikterak propagováno. Lidé je tak nadále nosili, nebo nenosili stejně jako dříve. Ve 200 vesnicích bylo cíleně propagováno používání chirurgických roušek a ve zbývajících 100 vesnicích roušek látkových.
Propagace, distribuce, vzdělávání i kontrola
Realizační tým ve vesnicích s účelovou propagací rozdával všem dospělým osobám roušky zdarma, roušky lidé dostávali doma, na tržištích, v mešitách a dalších veřejných místech. Obyvatelům byly poskytovány informace o jejich správném nošení i významu a vědci spolupracovali s komunitními i náboženskými vůdci, kteří jejich nošení též podporovali. Pracovníci v civilu též kontrolovali, zda lidé nosí roušky správně, nesprávně nebo vůbec. Pět týdnů a devět týdnů po zahájení studie výzkumný tým od všech dospělých osob shromáždil údaje o příznacích koronaviru. Pokud osoba nahlásila jakékoli příznaky, byla následně požádána, aby podstoupila odběr krve. Bohužel pouze přibližně 40 % osob s příznaky souhlasilo s poskytnutím vzorku krve k vyšetření na přítomnost koronaviru.
Jsou roušky v reálném každodenním životě účinné, nebo ne?
Výsledky studie byly zveřejněny až na začátku září. Jde o první průkazné důkazy o tom, jak nošení či nenošení roušek ovlivňuje šíření koronaviru v běžném životě. Ve 300 vesnicích, kde obyvatelé používali buď chirurgickou, nebo látkovou roušku, bylo zaznamenáno 9% snížení infekce koronavirem ve srovnání s vesnicemi, kde používání ochranných pomůcek nebylo propagováno a záviselo pouze na dobré vůli obyvatel. Pokud jde o vesnice, kde nošení ochranných prostředků nebylo propagováno, je podle pozorovatelů na veřejných místech nosilo méně než 50 % osob. Ve vesnicích, kde byly distribuovány chirurgické roušky, klesl celkový počet případů koronaviru o 11 %. U osob starších 60 let to bylo dokonce o 35 %, u osob ve věku 50-60 let o 23 %.
Bohužel se studie zaměřila pouze na roušky chirurgické či látkové, nikoli na dnes preferované ochranné prostředky typu FFP2. Kromě toho probíhala též v době, kdy podle Světové zdravotnické organizace není možné přesně určit, zda se již mohlo, nebo nemohlo jednat o současnou nejrozšířenější variantu delta.
Co je kromě roušek další možnou prevencí před rozmanitými nemocemi způsobenými mikroorganismy?
Zdroj: elischolar.library.yale.edu, med.stanford.edu, poverty-action.org, yale.edu, who.int
