Snad jen málokomu by nechutnaly papriky, obzvláště tehdy, pokud jsou součástí vařených pokrmů. Jsou nejbohatším zdrojem vitaminu C (mají jej třikrát více než citróny) a obsahují i mnoho vitamínu A (karotenu). Jejich palčivá chuť je dobrým kořením různých pokrmů (salátů, pomazánek, nádivek).
Paprik je mnoho druhů, nejlepší je paprika rajská, červená a dužnatá. Na syrové saláty a k plnění se hodí papriky, které jsou dosud zelené, nedozrálé, s tupou špičkou, spíše široké a krátké. Špičaté dlouhé plody bývají pálivé. Bobule čistě opláchneme, vyřízneme kruh okolo stopky a vyjmeme ji i s vnitřními semeny. Lžičkou vnitřek vyčistíme. Papriku ochutnáme, zda nepálí. Když paprika pálí, svlažíme jazyk mlékem, abychom zmírnili palčivost. Ostřejší druhy paprik spařujeme v horké vodě. Palčivý alkaloid dodává paprikám zvláštní peprné chuti. Proto je přidáváme do dušených rajčat, do zapékaných pokrmů, bramborových gulášů, dušených mas, vajec apod. Vždy však přiblížíme k tomu, abychom dlouhým dušením nebo zapékáním neničili vitaminy. Syrové papriky krájíme a podáváme je na chlebu namazaném máslem nebo na chlebu se slaninou; přidáváme je do pomazánek a do bramborových a zeleninových salátů.
